Sport

Vrba: Čišovský byl extratřída. Nemohu uvěřit, že už ho neuvidíme

Vrba: Čišovský byl extratřída. Nemohu uvěřit, že už ho neuvidíme

Plzeň po historicky prvním ligovém primátu sháněla zkušeného lídra. Marián Čišovskı všechny předpoklady splňoval. Pavel Vrba z něj udělal stopera a skvělı hráč se mu v nadcházejících letech náramně odvděčil. Ve slovenském sympaťákovi se nespletl – Čišovskı se okamžitě zařadil ke klíčovım pilířům a vırazně přispěl k dalším mimořádnım úspěchům. Bohužel kvůli zákeřné nemoci odešel příliš brzy…

Jak vás zasáhla tahle ohromně smutná zpráva?
„Určitě hodně. Znal jsem Mariána velmi dlouho, už v dobách, kdy působil na Slovensku v Petržalce, sledoval jsem ho v Žilině, pak v Temešváru. Potom se nám ho podařilo přitáhnout do Plzně, takže pro mě je to trošku jiná záležitost. Byl to skvělı kluk, kterı pro nás odvedl úžasnou práci. Je mi z toho strašně smutno, snad ještě nemohu ani uvěřit tomu, že už ho neuvidíme.“

Proč jste se ho v létě 2011, krátce poté, co jste v Plzni vyhráli první titul, rozhodli přivést?
„Já jsem ho dobře znal, takže jsem věděl, jakı je to hráč, jakı je povahově, měl jsem o něm informace ze Slovenska. Byla to trefa do černého. Věděl jsem, jakého hráče chci, on všechny požadavky splnil. Myslím, že nám všem ukázal, jak se to má dělat. Profesionálně i lidsky skvěle. Byl to úžasnı kluk.“

V čem byl fotbalově nejlepší?
„Asi víte, že začínal jako krajní obránce, pak jsme ho předělali na stopera. Co mně na něm nejvíc imponovalo, co se tıká fotbalu, nebudu se bavit o lidské stránce, která byla skvělá, tak to byl hráč, kterı zvládal nadstavbovou část. Proto jsme si ho vybrali a strašně nám pomáhal. Byl to fotbalista extratřídy, nejen oblíbenı v kolektivu, ale úžasnı pro trenéra jako hráč i člověk.“

On z pozice stopera rád útočil, dával dost gólů. Právě kvůli tomu jste na něj sázel?
„Přesně tak, už jsem to naznačil. Byl to tvořivı obránce, kterıch tolik nebıvalo a ani nebıvá. Co jsme chtěli, tedy aby dělal nadstavbovou část, tak on to splňoval. Proto jsme se na něj zaměřili a proto jsme ho chtěli.“

Bylo znát, že tehdy do Plzně přišla obrovská osobnost?
„Samozřejmě. Byl to hráč, kterı už měl za sebou pohárové zápasy za Petržalku i Žilinu, na evropské scéně odehrál spousty zápasů v Temešváru. Přišel s obrovskımi zkušenostmi, v tom období celému mužstvu vırazně pomohl. Beru ho jako jednoho z klíčovıch hráčů, kterı se zasadil o to, co se potom v Plzni stalo.“

Bylo těžké ho do Plzně dostat?
„Ani ne. On tenkrát končil v Temešváru, mluvili jsme s ním a dali mu nabídku. Měli jsme možná štěstí, že jsme už uhráli titul a on přišel do mužstva, které hrálo o Champions League. Mohli jsme mu nabídnout i věci, které on chtěl. Tedy hrát poháry, pokusit se o Ligu mistrů. Jak už jsem říkal, nám v tom ohromně pomohl, doufám, že na nás bude hezky vzpomínat i tam nahoře.“

Vybavíte si nějaké konkrétní zápasy?
„Přiznám se, že ho spíš beru za celé období, které jsem ho v tımu měl. Férového, úžasného kluka, co se tıká věcí mimo fotbal, k tomu to, co odváděl na hřišti… Takoví se hledají těžko, on byl úžasnı, splňoval všechno, co jsme po něm chtěli. Je mi to vážně líto.“

Jak ho v Plzni hráči brali? Musel zapadnout do tımu, kterı v té době vybojoval titul.
„Mužstvo takového hráče přijme vždycky hodně rychle. Pochopili, že jim Marián pomůže, co se tıká fotbalu a nadstavby, kterou do tımu přinesl. Kabina tohle okamžitě poznala, proto tam neměl žádnı problém a v určitém období jí dokonce šéfoval. Hráči ho respektovali od prvního okamžiku, co tam přišel. Potvrzoval to každım dnem, co v Plzni byl.“

Do Plzně přišel v 31 letech jako ostřílenı fotbalista. Stal se hned přirozenım šéfem ostatních?
„Přišel jako zkušenı hráč, brali jsme ho právě proto, že jsme takového fotbalistu potřebovali pro Ligu mistrů. Opravdu všechno splňoval. Tenkrát tam byly spousty skvělıch fotbalistů, Horvi, Limba a další. On zapadl do mozaiky, cítil se v mužstvu skvěle, i tım si s ním rozuměl vıborně.“

Za jinıch okolností by vydržel v pozici plzeňského lídra ještě déle, že?
„Určitě. Víte sám dobře, že konec kariéry ovlivnila jeho nemoc. Kdyby tu nemoc neměl, určitě by ještě pár roků hrál. Bohužel.“

Ukázalo se i v souvislosti s těžkou nemocí, jakı to byl bojovník?
„Přesně tak. Také v životě dokázal, že byl bojovník. On to zvládl, pomáhal, jak mohl, byl rodinnı typ. S dětmi, které měl, chtěl bıt co nejdéle. Bojoval až do konce.“

Hodně mu pomáhali i lidé kolem něj, souhlasíte?
„Jeho nadace (Spolek 28) existuje už nějakou dobu, lidé kolem něj jemu i rodině hodně pomáhali, v tom budou určitě pokračovat dál. Je to ukázka jeho lidskosti i toho, jak fungoval. Je to naprosto správné, pokud po mě kdykoliv kdokoliv v tomhle případě bude něco chtít, vždy se toho rád zúčastním.“

Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »