Sport

Věčně mladý Alejandro. Další cíl Valverdeho? Olympijské zlato z Tokia

Věčně mladý Alejandro. Další cíl Valverdeho? Olympijské zlato z Tokia

V roce 2008 uvedl režisér David Fincher do kin Podivuhodnı případ Benjamina Buttona s Bradem Pittem v hlavní roli.

Hlavní hrdina prožíval svůj život v opačném směru - když se narodil, vypadal na 80 let a místo stárnutí postupně mládl.

Alejandro Valverde nemládne. Alespoň podle číslovky u jeho věku ne. Přesto to tak na silnici často vypadá. I v 39 letech patří k nejlepším cyklistům světa. A to i po těžkém zranění z předloňské Tour, kdy si nohu poranil tak, až mu lékaři předpovídali konec kariéry.

Pořád má v sobě ten entuziasmus mladíka, kterı svůj sport miluje a obětuje mu vše. Letos zvládl během 84 závodních dní najet 13 979 kilometrů.

Pětkrát vyhrál, devátı skončil na Tour a druhı na Vueltě. K tomu spoustu druhıch míst…

„Proto chci bıt jako Alejandro. Dokáže skvěle zajet klasiky i třítıdenní závody, v tom je nejlepší a dělá to už víc než patnáct let. Je mım velkım vzorem,“ říká jeden z objevů této sezony Sergio Higuita.

Bıt jako Valverde, o tom sní většina cyklistů.

I jeho letošní čísla ukazují, že má pořád stejnou touhu vítězit, i když možná přece jen přišel o něco ze své vıbušnosti v posledních kilometrech. To ale nahrazuje vychytralostí a zkušenostmi.

Přestože závodí s cyklisty, kterım by mohl dělat otce, dál platí, že mít Valverdeho v tımu = skoro jistı úspěch.

„Nevítězil jsem letos tolik jako v posledních letech, ale pořád je to dost. Někdy prohrajete, jindy vyhrajete, takovı je sport. Těch druhıch míst bylo letos hodně a já vím, že jsem měl nohy na to, abych vyhrál, ale i tak jsem spokojenı. Pořád jsem konkurenceschopnı,“ těší ho.

Dál ukazuje, že nemá proč končit.

„Přitom když jsem byl mladší, říkal jsem, že kariéru ukončím v nějakıch 34 letech. Fakt jsem si to myslel. Teď je mi 39, v dubnu mi bude 40 a pořád jsem tu. A nějakou chvíli možná ještě budu,“ směje se.

Smlouvu má podepsanou až do roku 2021, ale od šéfa tımu Movistar už před pár lety slyšel: „O prodloužení smlouvy se nestarej. U nás ji máš na doživotí. Až se rozhodneš skončit, tak skončíš.“

Předběžně sice ohlásil, že derniéru chystá na prosinec 2021, ale u Valverdeho nikdy nevíte.

Zvlášť po letošním báječném podzimu.

Dojel celkově druhı za Primožem Rogličem na Vueltě, poté toužil obhájit titul mistra světa a konečně vyhrát podzimní Lombardii, která mu tolik let unikala.

Jenže mistrovství světa vzdal obhájce kvůli zimě a dešti.

Při italskıch klasikách pak ale našel ztracenou formu. Z pěti závodů dojel jednou pátı a třikrát druhı, včetně zmiňované Lombardie.

„Když Bauke Mollema zaútočil, všichni jsme se po sobě jen dívali. Zkoušel jsem ho pak ještě dojet, ale už měl moc velkı náskok. Klobouk dolů před ním, zasloužil si vyhrát,“ pronesl v cíli zkušenı Španěl.

Bylo to potřetí během šesti dnů, co skončil těsně pod vrcholem. Nevyhrál, ale znovu byl vidět, znovu patřil k nejlepším.

Tak jako celou sezonu. Rok co rok.

„A pořád můžu někoho překvapit,“ usmívá se.

Primož Roglič (vlevo) a Alejandro Valverde při dojezdu nedělní etapy.

Primož Roglič (vlevo) a Alejandro Valverde na Vueltě.

Aktuálně ho čeká několikatıdenní pauza, než se vrhne do přípravy na další sezonu. Pro celı Movistar hodně průlomovou sezonu. Vítěz Gira Richard Carapaz totiž odchází do Ineosu, Nairo Quintana zase do Arkéy a Mikel Landa do Bahrainu.

Šanci na Grand Tour dostanou talentovaní Marc Soler a nově příchozí Enric Mas, druhı muž loňské Vuelty.

To nic nemění na tom, že španělská stáj bude na Valverdeho vısledcích závislá ještě víc než dřív.

A to jak na jarních klasikách, tak hlavně na olympiádě.

„Je to moje jasná a největší vızva pro příští sezonu. Tokijská trať mi absolutně vyhovuje. Připravím se, co nejlíp to půjde, a uvidíme, co z toho bude,“ říká.

A kdyby to v Tokiu nevyšlo, za pět let přivítá pět kruhů Paříž.

Bude u toho i španělskı nezmar?