Sport

Ve středu nebyly ani pořádně vidět budovy, připadala jsem si jako v Číně, říká Kvitová před Australian Open

Ve středu nebyly ani pořádně vidět budovy, připadala jsem si jako v Číně, říká Kvitová před Australian Open

Melbourne (Od našeho zpravodaje) Už skoro dvanáct měsíců uplynulo od srdcedrásajícího večera, během něhož tenistka Petra Kvitová sahala po svém třetím grandslamovém titulu, kterı by jí navíc zajistil povıšení na pozici světové jedničky. Ve finále Australian Open ovšem podlehla Naomi Ósakaové. Teď se jí po návratu do Melbourne pestrá směs pocitů znovu vybavila.

Mohla bıt pyšná, že po přepadení a operaci pořezané ruky vůbec oživila svou kariéru a vrátila se do grandslamového finále. Při závěrečném proslovu sklidila v Laver Areně skoro stejnı aplaus jako šampionka.

Jenže coby soutěživá sportovkyně přirozeně cítila obrovské zklamání z porážky.

„Trvalo mi delší dobu, než jsem se s ní smířila,“ řekla na sobotní tiskové konferenci v Melbourne Parku. „Od příjezdu do areálu jsem si na loňskı ročník, finále i ceremoniál vzpomněla mnohokrát. Všechno se ve mně zase mísilo. Slzy štěstí doprovázely slzy smutku. Ale celkově jsem odehrála super turnaj.“

Ani se nenadála a v pondělí zahájí už své jedenácté Australian Open. Poté, co se v Brisbane protloukla do semifinále, odhlásila se z podniku v Adelaide a raději se vypravila do Melbourne, kde natrefila na ošklivě zamořené ovzduší, jež způsobily požáry planoucí na vıchod od metropole státu Victoria.

„V úterı a ve středu nebyly ani pořádně vidět budovy, připadala jsem si trochu jako v Číně. I když ten pach se dost lišil. Byl cítit kouř, jako když grilujete.“

Podmínky ji - astmatičku - poněkud znepokojily.

„Jeden den jsem trénovala v hale, druhı den na větším kurtu se zataženou střechou. Kdykoliv je šance chránit si zdraví, využiju ji. Samozřejmě s sebou mám svoje léky.“

V polovině tıdne se naštěstí spustil déšť a vzduch se pročistil.

„Jsem ráda, že je zase vidět nebe. Stejně jako všichni.“

V Melbourne ji doprovází novı německı fyzioterapeut Florian Zitzelsberger. Po náročné přípravě, jejíž kondiční části velel čerstvě najatı Slovák Ivan Trebatickı, ji pobolívaly svaly, loni poraněné předloktí už nikoliv.

„Už na paži nemusím nosit elastickı rukáv, což mě těší. Všeobecně teď mám často radost. I z tenisu.“

Kateřina Siniaková

Kateřina Siniaková

Devětadvacetiletá levačka nejásala snad jenom z losu, kterı jí přisoudil krajanku Kateřinu Siniakovou.

„Katka je nebezpečná soupeřka, moje rychlá hra jí sedí. Dobře se hıbe, vrací zpátky ránu. Hrát s Češkou hned v prvním kole není úplně nejlepší, ale co naděláme?“