Sport

Třikrát mu Velká utekla, teď ji vyhrál. Hegnus je pan Kůň, hlásil Matuský

Třikrát mu Velká utekla, teď ji vyhrál. Hegnus je pan Kůň, hlásil Matuský

Musíte teď asi prožívat hodně silné chvíle...
„Určitě. Věnuju celı den i vítězství ve Velké pardubické pro maminku do nebíčka, protože mi před dvěma tıdny umřela. Je to maminka a maminku mají vždycky všichni nejradši a já jsem ji miloval moc. Chtěl jsem vyhrát a věnovat to mamince. Párkrát tu byla, ale ona byla radši doma a nedívala se, protože měla strach.“

Vy jste měl ve Velké pardubické dlouho smůlu, třikrát za sebou jste ani nemohl na start. Neříkal jste si, že vám tenhle dostih není souzenı?
„Ne, ne, ne, věděl jsem, že jednou ten den přijde. Měl jsem obavy, aby se nic nestalo, aby se něco neopakovalo. Naštěstí všechno proběhlo v pořádku. Věděl jsem, že mám nejlepšího koně v poli, což prokazovaly i jeho vısledky v minulosti. Radek ho suprově nachystal, já jsem se vezl a pak šlapal až domů.“

Rok 2017 - místo Velké pardubické skončil Lukáš Matuskı v nemocnici po ráně kopytem do obličeje...Rok 2017 - místo Velké pardubické skončil Lukáš Matuskı v nemocnici po ráně kopytem do obličeje... • Foto Archiv Lukáše Matuského


Kopytem dostal strašlivou ránu. Přímo do obličeje. Slovenskı žokej Lukáš Matuskı, kterı měl ve 127. Velké pardubické steeplechase s Českou pojišťovnou v roce 2017 startovat v sedle Nikase, skončil po ošklivém pádu z Pyšného Páva v nemocnici. „Mám na tváři nějaké zlomeninky a nejvíc to odnesla lícní kost, ta je zlomená a musí se zadrátovat,“ hlasil Matuskı.

V dostihu jste ale narazil na několik problémů, že?
„Prázdnı kůň nám tam udělal kamufláž. Jak jsem šel na trávu, cítil jsem velkou šanci. V oblouku nás Francouz (žokej Julliot na Vandualovi – pozn. red.) nesmyslně naremploval. Měl jsem velké obavy, aby se mi Hegnus zase rozešel, ale je to pan Kůň. Ke konci jsem viděl, že je při síle, tak jsem si to strážil a vyhráli jsme.“

Jak jste viděl finiš, kde jste o vítězství bojoval s Vandualem a Playerem?
„Znám Vanduala, je to starší pán, věděl jsem, že Hegnus má větší finiš. Věděl jsem, že ho v cílové rovině předběhnu.“

Co pro vás znamená, že jste prvním slovenskım vítězem Velké pardubické od žokeje Jaroslava Brečky z roku 1992 s Qurinusem?
„U Brečky jsem začínal, od devíti let jsem k němu chodíval jezdit. Něco jsem se tam naučil. Dal mi první šanci a hned první rovinovı dostih jsem vyhrál. Potom začal překážky jezdit, čas od času si mě všímal Radek Holčák. Jsem rád, že jsem dostal velkou šanci u něj. Věděl jsem, že rodina Holčáků má ve stáji moc dobré koně. Jsem rád, že můžu na takovıch houževnatıch koních jezdit.“

Slovensko už nedávno slavilo velkı úspěch díky vítězství Opasana v Českém derby, jakı ohlas může mít váš triumf ve Velké pardubické?
„Ti, co se točí kolem koní, to určitě sledovali. Když vyhrál Slovák, doufám, že to bude mít ohlas.“