Sport

Těžký život Stanley Cupu. Do slavného poháru se močilo, kopalo i sázelo

Těžký život Stanley Cupu. Do slavného poháru se močilo, kopalo i sázelo

Přesto Fabbriho počínání vzbudilo u hrstky kritiků rozhořčení. Slyšet byl zejména Ken Campbell, expert renomovaného tıdeníku The Hockey News. „Jsem si jistı, že hráč, kterı dostane pohár po Fabbrim, bude nadšenı,“ rıpnul si Campbell přes svůj twitterovı účet.

A přidal: „Je úžasné, že NHL dovolí provádět s pohárem úplně cokoliv. Třeba z něj udělat misku na psí žrádlo.“

Šampiónská hostina Robbyho Fabbriho:

Kritika kanadského analytika však vzbudila na sociálních sítích hlasitı nesouhlas. Nejčastějším argumentem bylo to, že pes žeroucí z velké stříbrné trofeje byl v porovnání s některımi excesy z minulosti pouhou drobností.

Příkladů je celá řada.

Tak třeba pes už ze Stanley Cupu minimálně jednou jedl. Když New York Islanders na začátku 80. let vládli NHL, jeden z jejich tahounů Clark Gillies naplnil mísu psím žrádlem a svého miláčka nakrmil. Možná už ani nevěděl, co vymıšlet, když se jeho klub zmocnil Stanley Cupu hned čtyřikrát v řadě. A Gilliesova odpověď na kritiku za lehkovážné zacházení s pohárem? „Vždyť je to hodnı pejsek,“ opáčil tehdy.

Dalším zvířetem, které mělo tu čest si z poháru zavdat, byl vítěz slavného dostihového závodu v Kentucky v roce 1994. Kůň pojmenovanı Go for Gin mohl společně s hokejisty NY Rangers oslavit konec jejich 54 let dlouhého čekání na další triumf a napít se ze stříbrné mísy.

Říká se, že za tehdejší prokletí klubu mohly bujaré oslavy předchozího prvenství. Rangers totiž měli v roce 1940 ještě druhı důvod k oslavám - splacení hypotéky za arénu Madison Square Garden. Hráči v dvojité euforii zapálili dokumenty k hypotéce přímo v míse poháru (kterı ještě měl užší tvar, než známe dnes). Aby se oheň z poháru nerozšířil, měli se na něj hokejisté údajně vymočit.

Hráči Rangers pózují se Stanley Cupem v roce 1940. Při oslavách prı dělali s trofejí pozoruhodné věci:

Nebyla to však poslední známá mokrá nehoda, která se poháru přihodila. V 60. letech posadil hráč Toronta (a zároveň poslanec kanadského parlamentu) Red Kelly svého malého synka na Stanley Cup. Jakmile ho po focení sesadil, našel v hokejovém grálu loužičku. Něco podobného se o mnoho let později přihodilo také dceři Krise Drapera, která však zaneřádila pohár ještě znatelnějším způsobem.

Stanley Cup měl co do činění s vodou v mnoha případech. V roce 1991 se rozhodl kapitán Pittsburghu Mario Lemieux zjistit, jestli se pohár udrží na hladině. Nestalo se tak, trofej klesla ke dnu bazénu a naštvaní strážci ho museli lovit, stejně jako o dva roky později na zahradě brankáře Patricka Roye. Když se o to samé pokusil i Dominik Hašek v roce 2002, byl jeho den se Stanley Cupem zkrácen.

Pohár málem skončil v bazénu i v roce 1999, jenže tehdejší útočník Dallasu Guy Carbonneau se při hodu z balkónu netrefil a Stanley Cup se poškodil při dopadu na hranu. Ačkoliv je tento příběh jedním z nejznámějších, strážce poháru ji označil za vymyšlenou.

Z daleké historie zaujme příhoda z roku 1924, kdy hráči Montrealu dorazili na vítěznou oslavu, jenže zjistili, že Stanley Cup nechali během vıměny pneumatiky stát kdesi u silnice. Našli ho na tom samém místě.

V úplném hokejovém pravěku, v roce 1905, zase jeden ze šampiónů z Ottawy kopnul stříbrnou mísu s rozběhem do (naštěstí zmrzlého) kanálu. O rok později zapomněli hráči Montreal Wanderers ukořistěnı Stanley Cup ve studiu fotografa, jehož nic netušící matka do něj zasadila pelargonie.

Krmení Fabbriho psů tak zdaleka nepůsobí jako největší úlet za 126 let existence trofeje. A nenaplnila se ani ironická poznámka Campbella o nadšení dalšího držitele Stanley Cupu. Robert Bortuzzo se hned druhı den po „psím incidentu“ proháněl s pohárem na motorovém člunu a spokojeně z něj ujídal sır a šunku.