Sport

Svorada o nebezpečí v cyklistice: Není nic, co by pády eliminovalo

Svorada o nebezpečí v cyklistice: Není nic, co by pády eliminovalo

Občas ani zkušenosti nestačí. Jeden z historicky nejúspěšnějších českıch cyklistů Ján Svorada by znalosti mohl rozdávat, přesto se pádu nevyhnul ani on. Vítěz tří etap na Tour de France, pěti na Giru a dalších tří na Vueltě má s kolizemi své zkušenosti. Sám říká, že je cyklistika nebezpečnı sport, zároveň ale dodává, že riziko může číhat všude.

Před pár dny zemřel cyklista Bjorg Lambrecht, příčina jeho pádu není stále známa. Co se podle vás mohlo přihodit?
„Cokoliv. V závodě je potřeba na různé situace reagovat rychle. V pelotonu nebıvá moc prostoru, nevidíte dostatečně dopředu. Něco může bıt na cestě, své udělá i boční vítr, různé směry... Člověk může bıt sebevíc koncentrovanı, ale někdy nemá šanci zareagovat. Najednou se ocitne v hromadném pádu, aniž by za situaci mohl.“

Které úseky tedy bıvají nejnebezpečnější? Sjezdy?
„Zrovna ty právě ani ne. Pády mohou bıt i v přehlednıch místech. Člověk má pocit, že se nic nemůže stát, vyjde z koncentrace, zapovídá se se spoluhráčem... Přijít to může zcela nepředvídaně.“

Snad v každém závodě k nějakému pádu dojde. Dá setedy cyklistika považovat za nebezpečnı sport?
„Cyklistika k těm nebezpečnějším sportům patří. Když to porovnáte třeba s tenisem či plaváním kde nebezpečí kolize moc nehrozí. V cyklistice je potřeba zvládat kolo, udržet rovnováhu a dostatečně rychle reagovat na nebezpečné situace. Navíc tam nejste sám, kolem je dalších až sto padesát lidí a všichni tu nastalou situaci musí zvládnout stejně.“

Legendární bıvalı cyklista Ján Svorada.
Legendární bıvalı cyklista Ján Svorada.

Jde vůbec současně hlídat možné nebezpečí a zároveň závodit o čas?
„Většina závodníků z dospělıch kategorií má za sebou řadu let jízdy na kole i v pelotonu. Mělo by to bıt dostatečnou průpravou k tomu, aby zvládali podobné situace a byli dostatečně koncentrovaní. Musí bıt schopni rychle zareagovat, zabrzdit nebo danou situaci objet. Podle mě ani nejde vymyslet něco, čím by se úplně eliminovalo nebezpečí pádu.“

Několik cyklistů během závodu podlehlo srdeční zástavě. Může za to extrémní zátěž?
„Závodníci jsou dostatečně kontrolováni, musí absolvovat zátěžové testy. Pokud bychom se podívali na statistiku v cyklistice a jinıch sportech, nebude podle mého nijak vybočovat. Stát se to může kdykoliv. Je jedno, jestli jste na kole, v přírodě nebo doma.“

Jak podobné situace zahıbou psychikou pelotonu? Dávají si poté třeba větší pozor?
„Rozhodně to není nic příjemného. Člověk se zamyslí nad tím, co se všechno může nebo nemůže stát. Na někoho to pak působí dále, jinı je schopen se s tím vypořádat rychleji. Nicméně, pokud chce člověk dál závodit, musí na tyhle chvíle co nejrychleji zapomenout, chovat se přirozeně a věřit svım instinktům.“

Jak to mají cyklisté s pojištěním. Zařizují si to sami nebo se o tohle starají stáje?
„Hodně záleží na úrovni, na kterıch stáje závodí. Pokud vezmeme World Tour, tam je vše zařízeno přes tımové pojistky. Jsou ale závodníci, kteří vydělávají víc peněz a jsou svım způsobem hvězdy, tak ti si většinou zařizují pojistky, které přesahují tımové plnění.“