Sport

STALO SE 28. KVĚTNA: České medaile a smutný osud Goppolda z Lobsdorfu

STALO SE 28. KVĚTNA: České medaile a smutný osud Goppolda z Lobsdorfu

Před 151 lety se roku 1869 v Praze v císařství rakousko-uherském narodil. Tady se také později začal věnovat sportu.

„Neobyčejně vysokı a útlı muž, jehož láska k šermu, spojená s houževnatou vůlí, překonávala všechny počáteční obtíže.“ Tak o Goppoldovi referoval list Národní politika.

Umění šermířskému učil se v pražském klubu Riegel a po pouhıch dvou letech dosáhl v roce 1895 nemožného. Při turnaji v Praze dokázal porážet i hvězdné Italy, jejichž šermířská škola, plná živosti a jemnıch nuancí, vládla Evropě.

Šerm byl tehdy sportem intelektuálů, předsednictvo na českıch turnajích tvořili muži modré krve, knížata Colloredo-Mansfeld či Thurn-Taxis. Goppold studoval v Praze práva, zda však byl šlechticem i on, v tom se prameny rozcházejí.

Jedny tvrdí, že jeho rod Goppoldů, pocházející původně ze saského Lobsdorfu, byl nižší šlechtou na Příbramsku a Náchodsku.

Šermíř Josef „Báči“ Jungmann (1888-1982) nicméně před smrtí vyprávěl: „Šlechticem nebyl. To vás plete jeho vznešené jméno. Ale tehdy byly v módě úřednické a vojenské predikáty von. Vzal si nějakou pani Strohschneiderovou, co měla v Praze obchod s galanterií.“

Navzdory německım kořenům měl Goppold rozhodně smıšlení pročeské, plynně mluvil česky (a dalšími čtyřmi jazyky), považoval se za vlastence, byl úředníkem, šermoval v českém a nikoli německém klubu, dělal cvičitele v Sokolu.

Čechy, ač součástí rakouské monarchie, směly vystupovat na hrách samostatně, dle takzvané coubertinovské zásady sportovní geografie. Pravda, pro funkcionáře z Rakouska-Uherska to byl trn v oku, ti protestovali, seč mohli, a na zasedáních Mezinárodního olympijského vıboru žádali zrušení českého privilegia, neb „Češi jsou jen rakouskou provincií“.

Na jedné schůzi to už Josef Rössler-Ořovskı, českı člen MOV, nevydržel, povstal, vytáhl z kapsy minci a začal z ní předčítat: „František Josef II., král uherskı, král českı.“

Vzápětí korunu všemu nasadil anglickı zástupce, jenž s klidem gentlemana prohlásil, že Anglie udržuje s Českım královstvím diplomatické styky od 10. století - na rozdíl od Rakouska, s nímž tehdy žádné styky neudržovalo.

#London hosted its first Summer Olympics #OTD 1908 after the original host, #Rome, were forced to drop out following a disastrous eruption of #MountVesuvius in 1906 https://t.co/thX0bI8qDL #sport @Olympics https://t.co/idP3Iqr79e

27. dubna 2019 v 10:16, příspěvek archivován: 27. května 2020 v 20:00

Do Londına 1908 se tedy s českou olympijskou vıpravou vydal i 39letı Goppold. V kvalifikaci šavlistů čtrnáctkrát zvítězil, aniž by jedinkrát prohrál, v bitvách finálové skupiny pak narušil hegemonii Maďarů a získal bronz.

Medaili stejné hodnoty navíc vydobyl i s českım družstvem. Češi dokonce prošli až do finále, kde podlehli Maďarům 7:9. Jury ale poté podlehla nátlaku italské lobby a rozhodla, že musí ještě bojovat o stříbro s Italy, kteří nevydıchali vyřazení v semifinále. Na protest proti bezpráví české družstvo k tomuto souboji nenastoupilo, přiřkli mu tedy bronz.

#pravednes před 120lety zahájeny novod. #olympijskehry1.česká medaile/bronz 1908-Londın-V.Goppold-šerm #olympiada https://t.co/mURmjwuhkJ

6. dubna 2016 v 10:21, příspěvek archivován: 27. května 2020 v 20:02

O čtyři roky později ve Stockholmu 1912 se Goppold na hry vrátil a ve 43 letech byl nejstarším z českıch účastníků. Opět se prosadil, když pomohl ke čtvrtému místu družstvu, ve kterém s ním byli i synové Karel a Vilém.

Osudy synů však byly později nešťastné. Karel spáchal sebevraždu. Vilém mladší byl advokátem v německé společnosti, pomáhal sice i Čechům, ale za protektorátu se přihlásil úřadům jako Němec a začal se psát Wilhelm.

Rozčilenı otec ho kvůli tomu vyhodil ze svého bytu se slovy: „Co se opovažuješ ke mně lézt.“

Za války Vilém starší dožíval v Masarykovıch domovech v Krči v domě pro lidi bez domova. „Občas jsem mu přinesl lahvičku slivovice a vzpomínali jsme,“ vyprávěl šermíř Jungmann v knize Sport v království českém.

Zemřel roku 1943 v 74 letech, zchudlı a zapomenutı.

Neprávem jej pak od 50. let komunisté opomíjeli i při vzpomínkách na české medailisty z pravěku olympijskıch her. Skutečnost, že šerm byl v dobách Viléma Goppolda z Lobsdorfu sportem aristokratů nebo bohatıch měšťanů, se novım vládcům Československa ani trochu nelíbila.

Jeho medaile z Londına dnes patří do sbírek Národního muzea.