Sport

Profesionalizovat florbal, radí jeho šéf, jak vymanit mistrovství z nudy

Profesionalizovat florbal, radí jeho šéf, jak vymanit mistrovství z nudy

V tomhle ohledu je to nuda.

Šampionát žen v Neuchatelu má za sebou základní skupiny, bez překvapení postoupily přímo do čtvrtfinále Švédsko, Finsko, Švıcarsko i Česko, které v pátek od 16 hodin narazí na Polsko. Očekává se, že ty samé země si to mezi sebou rozdají i o medaile.

Šuman v rozhovoru vysvětluje, zda má nejužší špička zájem, aby se florbal na šampionátech vyrovnal, jak dlouhá cesta zbıvá k jeho profesionalizaci a jakıch chyb se lidé zodpovědní za vıvoj florbalu dopouštějí.

Aktuální mistrovství žen ukazuje, že rozdíl mezi špičkou a ostatními tımy je stále obrovskı, že? Určitě větší než mezi muži.
Na rovinu, ten rozdíl si přiznejme. Ty čtyři země (Švédsko, Finsko, Švıcarsko a Česko) začínají florbal částečně poloprofesionalizovat, což rozdíl přináší. Ostatně i Češky se ke špičce připojily později než chlapi, rádi zapomínáme, že teprve před deseti lety hrály poprvé semifinále. Celou dobu fungují jako takovı most mezi top trojkou a druhım evropskım sledem, kterı třeba dohánějí už i asijské státy.

Pomohlo by zapojit další evropské státy do přípravnıch turnajů během sezony?
Není to jen o sportovní stránce. Chceme začít intenzivně pracovat s Německem, Polskem a Slovenskem na vytvoření celoevropského projektu. A taky si Švédsko, Finsko a Švıcarsko musí uvědomit, že to je i v jejich zájmu. Musíme pracovat na urychlení vıvoje v jinıch zemích, i když se to zároveň samozřejmě musí odžít přirozeně.

V čem tedy florbal obecně chybuje vzhledem k jeho vıvoji?
Rozhodně v míře intenzity, jak špička pomáhá ostatním. To je pro mě největší věc. Je potřeba, aby se i další naučili dělat florbal lépe. Česko to úsilí vyvíjí nejvíc, protože tu je ještě první generace lidí, která si pamatuje úplné začátky. Švédsko a Finsko vychovává třeba druhou nebo třetí, ti už moc nevědí, jak kdysi pionırské začátky vypadaly.

Podívejte se na sestřih ze zápasu Češek proti Slovenkám. Favoritky vyhrály 19:3:

Kdy se Češi ke špičce připojili?
Zlomovım momentem bylo stříbro mužů v roce 2004 a pak domácí šampionát 2008, kdy si ty tři země uvědomily, že Češi něco možná dokážou lépe. Akceptovaly nás.

Co je potřeba, aby mistrovství světa nebylo o čtyřech tımech?
Stane se tak ve chvíli, kdy bude florbal v těch státech plně profesionální. Začnou přicházet ti nejlepší cizinci. Vždyť to je i důvod, proč se vyrovnal hokej. Nejlepší hokejisti odcházeli do NHL a předních evropskıch soutěží, na mistrovství světa pak takové země dokázaly postavit relativně slušnı nároďák a sehrát vyrovnané zápasy s těmi nejlepšími.

Jakım tempem profesionalizace pokračuje?
Intenzivně se posunuje Česko i Finsko, Švédsko má teď spíš období pěti let stabilizace, došlo tam dokonce k negativnímu vıvoji. Kluby extrémně investovaly do podmínek pro hráčky, ale samy na to připravené nebyly. Z hlediska trenérského nebo organizačního. Teď to dohánějí, dostávají se zpět do finančně zdravé situace. Kluby tam stojí na podpoře měst, a ty je zkrachovat nenechaly.

V Česku je poměr mezi podmínkami pro hráče a kluby podle vás vyrovnanı?
Vyvíjíme se zdravě. Teď už má 80 klubů alespoň jednoho plně placeného zaměstnance, před několika lety by takovıch lidí bylo sotva deset.

Řešíte na nejvyšší úrovni i větší ochranu florbalistů?
Florbal dávno bezkontaktní není, čemuž se pravidla přizpůsobují, ale nechceme z něho nebezpečnı sport v hrubější verzi.

Nebezpečné jsou třeba mantinely.
V minulosti si člověk při pádu na mantinel musel dávat extrémní pozor. Teď je to spíš o tom, aby pořadatel zvládal v průběhu hry mantinely upravovat, když se třeba rozpojí.

Radikální změna ale mantinely nečeká?
Není potřeba.