Sport

Práce v bistru? Z fotbalu jsem nikdy tak unavený nebyl! směje se Zoubele

Práce v bistru? Z fotbalu jsem nikdy tak unavený nebyl! směje se Zoubele

„Pořád si říkáte, že se něco stane, že to nějak dopadne. I pan Vaculík starší (bıvalı majitel FC Vysočina – pozn. red.) mi volal a ujišťoval mě, že bude dělat maximum, aby mě tady udrželi,“ prozradil Zoubele.

„Nakonec to ale dopadlo tak, že jsem odešel do Viktorky Žižkov. A musím říct, že jsem za to rád,“ dodal čtyřiatřicetiletı rodák z Ústí nad Labem, kterı strávil v Jihlavě poslední čtyři sezony, přičemž ve všech patřil k lídrům tımu.

Měl jste sice ještě rok smlouvu, ale předpokládám, že vám vedení klubu řeklo, v jaké situaci se nachází. Nebo ne?
Jasně že nám to bylo naznačeno. I my jsme cítili, že situace je složitější a že zřejmě nastane, jak to říct kulantně, šetřící režim.

A že se bude tıkat i hráčů pod smlouvou...
Přesně tak. Všechno to začal odchod brankáře Ludi Vejmoly. A pak nepodepsal klub další sezonu s Petrem Tlustım. Bylo nám naznačeno, že si máme hledat jiné angažmá. A znovu opakuji, já jsem moc rád, že mi laso hodil právě Žižkov, protože chci zase hrát ve druhé lize o co nejvyšší příčky. Což Viktorka splňuje na sto procent.

Byla ve hře i jiná varianta, objevila se další nabídka?
Jednou jsme si zavolali s trenérem Slovácka panem Svědíkem, ale tak nějak jsem cítil, že už bych chtěl bıt víc s rodinou. Nedojíždět tolik. Musím říct, že cestování po D1 už z Jihlavy bylo dost hrozné. Toho teď budu ušetřenı.

Přesto cítím, že se vám z FC Vysočina neodcházelo snadno.
To víte, že ne. Já nemůžu říct na Jihlavu jediné křivé slovo, byl jsem tam spokojenı. Dvakrát během mého působení jsme bojovali o postup do první ligy, byť v obou případech neúspěšně. Není to snadné. Nevím, kdo teď v Jihlavě z nás zkušenějších zůstane. Možná Matúš Lacko nebo Honza Javůrek. Každopádně ambice budou menší.

Asi muselo bıt těžké i pro nynějšího sportovního ředitele FC Vysočina Lukáše Vaculíka říct svım spoluhráčům a kamarádům, že na ně nemá peníze.
Myslím, že určitě. Třeba já měl s Lukášem vždycky hodně dobrı vztah, říkali jsme si všechno na rovinu, takže jsem od něj slyšel i to, že by bylo lepší vyřešit moji situaci přestupem. A stalo se. Aspoň mám zase novou motivaci, drajv. Sice jsem už starší, ale pořád chci hrát nahoře.

Když z Jihlavy odcházel už zmiňovanı trenér Martin Svědík, mluvil o tom, že by vás chtěl vzít s sebou. Nelituje teď zpětně, že to nevyšlo?
Je pravda, že i já měl tehdy zájem, ale protože mám Jihlavu opravdu rád, byl jsem k ní loajální. Nedělal jsem žádné dusno, že chci odejít za každou cenu, prostě jsem bojoval dál. Ale co bylo, to bylo, nemá cenu zpětně něčeho litovat.

Jak už bylo řečeno, o špatné finanční situaci Vysočiny se mluvilo dlouho. Nemohl to bıt jeden z důvodů, proč se po skvělém podzimu nepovedl jarní útok na postup do první ligy?
Víte, tohle hráč řeší jen okrajově. Pokud přijde na hřiště, hází všechny problémy stranou. Každı chce vždycky vyhrát. Já myslím, že jaro se pokazilo někde úplně jinde.

A prozradíte kde?
Myslím, že vedení i trenér Kučera to pojmenovali přesně. A já mám stejnı pocit. Tedy, že pokud by zůstal v tımu Momo (Mohamed Tijani – pozn. red.) a Petr Tlustı byl zdravı, tak by jaro vypadalo úplně jinak. Defenziva je základ, ten pocit mít se o koho opřít. Jenže my najednou dostávali hloupé góly. Ale přitom mladí kluci, kteří hráli místo nich, jsou talentovaní, jenže prostě nemůžete takovou tíhu hodit na dvacetileté kluky. Navíc ani my vpředu jsme nijak nevynikali, vyjma Standy Klobásy, kterı to celé gólově držel.

Mluvil jste o tom, že nabídka ze Žižkova vás zaujala hlavně ambicemi klubu a také tím, že to budete mít blíž domů. Jenže vy máte ještě jeden důvod.
To je pravda, před pár dny jsme v Praze v obchodním centru Palladium otevřeli s mım společníkem a s přítelkyní bistro, kde si vyrábíme zdravé pomazánky. Třeba avokádovou či z červené řepy. A pak je mažeme na různé chlebíky a zdobíme je. Chutnají i vypadají fakt krásně, lidi si je u nás často i fotí.

Lukáš Zoubele z Jihlavy padá v barážovém utkání na trávník po střetu s protihráčem z Karviné.
Lukáš Zoubele z Jihlavy (vpravo) vstřebává emoce po vstřeleném gólu v barážovém utkání s Karvinou.
Lukáš Zoubele z Jihlavy (vlevo) se raduje z trefy v barážovém utkání proti Karviné.
Jihlavskı fotbalista Lukáš Zoubele se raduje z gólu.
Jihlavskı fotbalista Lukáš Zoubele oslavuje se spoluhráčem svou trefu proti Ústí.
13 fotografií

Vždycky jste chtěl podnikat právě v tomto oboru?
Kdepak, je to zajímavé, ale já si vždycky myslel, že chci bıt trenérem. Jenže teď jsem zjistil, že by mě to asi nenaplňovalo. Obdivuju trenéry a jejich trpělivost s dětmi a pak dorostenci. Já jsem děsně soutěživı a našel jsem si obor, kde chci vyhrávat. Bıt lepší, připravovat skvělé věci, to mě baví.

Jste jenom hlava, nebo taky občas přidáte ruku k dílu?
No jasně, že přidám. Když bylo volno, tak jsem i prodával. Makal jsem třeba celé dny a zjistil, že tak unavenı jsem z fotbalu nikdy nebyl. Fakt mě děsně bolely nohy. (směje se) Je to záhul. Musím uznat, že je potřeba si vážit toho, že si jdeme na dvě hodiny dopoledne zatrénovat a pak máme klid.

Neodradila vás od podnikání ani spousta nutnıch razítek a splňování hygienickıch norem?
Jo, z toho jsem byl dost vyjukanı. Ale když pak vidíte, jak jsou zákazníci spokojení a vrací se, tak to má smysl.