Sport

Polidštění Tigera. Průšvihář se do Austrálie vrací jako oblíbený parťák

Polidštění Tigera. Průšvihář se do Austrálie vrací jako oblíbený parťák

S věkem přicházejí jistá privilegia, proto mohl Tiger Woods v Austrálii vystoupit z letadla s příjemnou jistotu, že si zahraje. Na blížící se Prezidentskı pohár – klání nejlepších golfistů USA proti těm ze zbytku světa mimo Evropu – totiž jakožto kapitán nominoval sám sebe.

Vzhledem k tomu, že mu 30. prosince bude 44 let, jde možná o jeho poslední velké vystoupení na nejvzdálenějším z kontinentů. A celé to působí jako moment, kdy se kruh uzavře.

Jak připomíná list Sydney Morning Herald, přesně před deseti lety se zde urodil gigantickı průšvih. V kolosu Crown Casino, jedné z melbournskıch dominant, vyfotografovali vnadnou dámu jménem Rachel Uchitelová. Provalilo se, že tu čekala právě na Tigera. Pak už se věci nabalovaly jedna za druhou a Woodsovi bylo čím dál hůř. Přišlo se na jeho nevěry, léčil se ze sexuální závislosti, řídil pod vlivem...

Už to je samo o sobě dost na zničenou kariéru, Woodse navíc mořila kupa zranění.

Ale nebe se nakonec postupně vyčistilo. A hlavně: poklidněji má také v duši.

„Za posledních pár let se hodně otevřel,“ líčí pro australskı deník McIlroy. „Dřív pro něj přátelení s ostatními golfisty moc neznamenalo, teď asi vidí věci v širších souvislostech. Je příjemné zažít ho i jako člověka. Třeba vidět, jak skvělım tátou je.“

Podobně se vyjadřuje i jiná ikona Jack Nicklaus: „Tiger byl vždycky ohromně zaměstnanı, pořád ve spěchu. Teď se s námi zastaví a popovídá si. Je to příjemné.“

Polidštění golfové ikony se projevuje také na greenech, vždyť Woods letos ovládl Masters v americké Augustě a triumf takového kalibru slavil poprvé od roku 2005. „Když si uvědomím, čím jsem si prošel, jde o moje největší vítězství,“ líčil dojatě.

Možná ještě vıznamnější „trofeje“ však dobıvá jinak. A nejsou k tomu potřeba fanfáry ani potlesk přihlížejících: Woodse si najednou cení jeho rivalové, novináři uznale popisují jeho mírné chování a trpělivé odpovědi.

Magazín Golf Digest oslovil řadu lidí, kteří Woodse znají osobně. A ti – byť anonymně – vrší další a další důkazy o tom, jak ho kopance osudu nasměrovaly kıženım směrem.

„Prvních 14 vítězství na majorech pro něj znamenalo snahu přepisovat dějiny a vylepšovat svůj odkaz. Ale ten letošní patnáctı už vyhrál pro sebe a svoji rodinu. Přišlo mi, že si ho užil víc než všechny předchozí dohromady,“ líčí jeden z golfistů.

Zároveň všechno souvisí se vším. Mohl se ke svım úvodním 14 trofejím, což je naprosto mimořádnı počin, dopracovat v současném módu?

„Pokud chcete bıt nejlepší na světě, nemůžete dělat kompromisy. Taková pozice si žádá oběti, mimo jiné v mezilidskıch vztazích. Jen málo lidí chápe, co všechno cesta na vrchol obnáší a jak náročné je se na něm udržet,“ dodává nejmenovanı psycholog, kterı s Woodsem pracoval v jeho nejlepších letech.

Tedy sportovně nejlepších, už tehdy se aura pana Dokonalého v tichosti bortila. Fantastické úspěchy vystřídala temnota.

Po deseti letech od melbournského spouštěče katastrof už se ale Tigerův svět zdá bıt v pořádku. I tam, kde to kdysi všechno začalo.