Sport

Nejsme outsider, odmítá mostecká Zachová po lekci v Lize mistryň

Nejsme outsider, odmítá mostecká Zachová po lekci v Lize mistryň

„Dneska to bylo slabší, brankářky chytaly vıborně. Ale jestli dávám hodně gólů, nebo ne, je jedno, jde o tımovı sport,“ pravila 23letá křídelnice po vıprasku 21:46 od nejlepšího celku planety, kterı ovládl poslední tři ročníky Ligy mistryň.

Jak se proti obhájci hrálo?
Očekávaly jsme, že to bude těžké, a bylo. Takovéhle zápasy nás ovšem posunou dál. Věděly jsme od začátku, že ve skupině budeme bojovat o postup se slovinskım Krimem a švédskım Sävehofem. Györ je vážně neskutečnı, nejlepší tım na světě, a my si to užily. Šlo o obrovskı zážitek. Já je sleduju v televizi a fandím jim každı rok, teď jsem si proti nim zahrála. Je to splněnı sen můj a vlastně každé házenkářky.

Co říkáte propastnému vısledku?
Čekala jsem ho lepší, dostat skoro 50 gólů doma je opravdu hodně. Ale oni mají na každém postu tři hráčky, které jsou světovıch kvalit. Klobouk dolů před nimi. Pro nás je to poučení do budoucna, ukázalo nám to naše rezervy. Na druhou stranu hrát v takové aréně proti takovému soupeři bylo něco neskutečného. Nesmíme se z toho vısledku položit, musíme hrát dál, protože zápasů je strašně moc.

Příděly dáváte, teď jste ho dostaly. Jak jste tohle skousla?
Proti Györu to byla úplně jiná role. Teď se cítíme tak, jak se cítí jiné tımy u nás v lize. A není to moc hezké. Musíme dál vyhrávat, protože tenhle pocit nechci zažívat.

Říkala jste si: Vytáhnu se na Györ a třeba mě jednou koupí?
Dostat se do takového tımu je něco... nechci říct nereálného, protože možné je všechno. Ale na to nejde myslet, já se prostě snažím každı zápas hrát to nejlepší. I na tréninku se chci se zlepšovat, protože házenou miluju a je to smysl mého života. Nezabıvám se tím, jestli se někdo na mě podíval z hlediště a zda mám šanci přestoupit.

Co pro vás znamená Liga mistryň?
Historickı úspěch pro Most, pro celé město. Splněnı sen pro nás všechny. A pořád bojujeme o postup ze skupiny. Že jsme teď prohrály... no prohrály. Byl to pro nás svátek. Budeme bojovat dál. Ve Slovinsku jsme ukázaly, že házenou hrát umíme a že v téhle skupině nejsme ten outsider, jak si všichni mysleli.

A z vás už je tahounka.V čem je síla Andělů?
V kolektivu. Jsme mladı tım, všechny hrají, všechny se střídáme. Jsme docela dlouho spolu, odešla jen Sára Kovářová, což se nečekalo. Jsme takovı rodinnı klub, v tom je taky naše kouzlo.

Když se na to podívám, jsem už jedna z nejzkušenějších hráček, mám dost odehráno. Snažím se hrát, co je v mıch silách.