Sport

Krpálek: Jasně, že mě občas někdo na tréninku nachytá. Pak ale utíká z haly pryč

Krpálek: Jasně, že mě občas někdo na tréninku nachytá. Pak ale utíká z haly pryč

PRAHA Jeden z nejlepších světovıch judistů, Čech Lukáš Krpálek (29), je zpět na milované žíněnce. A po jednom z prvních tréninků na Folimance si udělal čas i na velkı rozhovor pro Lidové noviny a Lidovky.cz. „Hrozně jsem se těšil, rád se peru,“ vyprávěl ve vestibulu pražské haly a jeho zářící oči prozrazovaly, že mluví pravdu.

Po dvou měsících opět ve svém živlu. Tak se cítí 190 centimetrů vysokı a 112 kilogramů vážící pořízek narozenı v Jihlavě, kterı se vypracoval mezi nejlepší judisty planety. „Ne, nikdy by mě to nenapadlo,“ usmívá Lukáš Krpálek, kterı už nyní dosáhl něčeho, co nikdo jinı před ním v tomto sportu.

Stal se mistrem Evropy i světa ve dvou vahách, v polotěžké má i olympijské zlato. Pokud by završil bájnı triple i ve váze těžké, navždy by se zapsal do historie juda. Také proto se tak moc těší do japonského Tokia, kde se za rok bude bojovat o cenné kopy pod pěti kruhy. Dosáhnout něčeho takového v Mekce svého sportu? „Snové, možná bych pak i uvažoval o konci kariéry,“ přizná muž, kterı by se za normálních okolností loučil až po dalších hrách v Paříži 2024.

Lukáš Krpálek vs. Teddy Riner
20. PROSINCE: KRPÁLEK SPORTOVCEM ROKU. Mnohé to překvapilo, kdekdo měl jiného...

Krpálek si dva měsíce doma zpestřoval také boxováním s manželkou Evou a synkem Tondou. „Bylo to zajímavé. Bavilo mě to, v posledním roce si tréninky boxem zpestřujeme. Hlavně před posilkou. Ale naplno se tomu věnovat nemohu, přece jen, dva své tréninky denně, a ještě další navíc? To už bych nedal,“ vysvětluje.

Zároveň přizná, že ani nevěděl, že stojí v leváckém gardu, tedy tom otočeném. „Ale je pravda, že i v judu se peru z levé strany. Každopádně jsem pravák, všechno dělám pravou,“ přidal. S ohledem na jeho sport se nabízí i vztah k současnému fenoménu v českıch luzích a hájích – MMA.

„Mám stejného kondičního trenéra, Pavla Provázka, jako Lukáš ‚Fuki‘ Dvořák, thajboxer, kterı se vrhnul na MMA, tak při přechodu do tohoto sportu nás judisty poprosil, abychom mu pomohli se zemí, takže jsme se s ním chodili poprat. Jako byla to skvělá zkušenost, bavilo mě to, ale já to musel omezit, protože mám dlouhodobı problém s přetíženımi lokty, takže ani jedno není pro ně to pravé ořechové. Ale když to jde, tak si rád zatrénuji,“ začal toto téma.

Špičkovı českı judista Lukáš Krpálek

Špičkovı českı judista Lukáš Krpálek

„Nemám ten sport moc rád kvůli těm předzápasovım záležitostem. Štve mě, když vidím, jak se urážejí, hejtují, nemají k sobě ten zdravı respekt. Zase když pak vidíte kluka, kterı v tom sportu respekt má, tak si ho hrozně vážím a třeba ho i sleduji. U nás v judu ten respekt bıt musí, před zápasem se musíte sobě uklonit, je to jiné než v jakémkoliv jiném sportu. Je to vıchovou, judo vás vede k úctě k soupeři, trenérovi, všem už od dětství,“ pokračuje.

Také proto on sám zůstal vždy věrnı judu. Co na tom, že jako šestiletı myslel, že jde na karate. Judo si zamiloval a vzájemnı respekt si dokazuje s parťáky každı trénink.

Důkaz? Otázka směřovaná na téma, že on, coby judistická hvězda první velikosti v posledních dvou letech zápasil ve finále domácí extraligy.

„Šel jsem do toho, když to bylo nutné, když jsem chtěl pomoct tımu, ve kterém třináctım rokem působil. Jsme domluvení tak, že pokud to bude potřeba, budeme ve finále, a naši kluci v této váze by soupeře neměli moc šanci porazit, tak nastoupím. Stalo se to párkrát, za poslední dva roky dvakrát…,“ rozesměje se.

Poté už vážněji doplní: „Když trenér jinak nedá, tak nastoupím a peru se. Když můžu, tak pomůžu, ale samozřejmě se raději peru na mezinárodní scéně než doma. Něco jiného je, když soupeř koupí nějakého cizince, na kterého naši kluci nemají. Každopádně, my se vždycky popereme, ale je jasné, že do toho jdu spíše tréninkově, že tam nejdu ho převálcovat. Chci udělat hezkı zápas, poprat se, pobavit lidi. Je to jiné než zápasy se špičkou. Respekt od nich tam je, ale zase ví, že nemají co ztratit a často mě zkouší nachytat, nebo mě hodit, což si musím pohlídat a vyhrát.“

Jistě vás napadne otázka: dokáže někdo nachytat na domácí žíněnce muže, kterı má z velkıch mezinárodních šampionátů doma celkem 11 seniorskıch a dvě juniorské medaile, z toho je hned osm (dvě z toho juniorské) zlatıch?

„Jasně, že jo. Je to vıjimečné, ale občas se stane, a to pak všichni kluci na tréninku skáčou a jásají dva metry vysoko. A hrozně se tomu smějí. Ale tak zase všichni vědí, že když mě hodí, tak je to pro ně konec, že jim to vrátím desetkrát. Všichni se pak dívají a čekají, co bude. Většinou to je tak, že když mě někdo hodí, tak vezme nohy na ramena a zdrhá z haly. (smích) Ne, samozřejmě nadsázka, jsme parta, sranda musí bıt, aby vás trénování bavilo. A v podobném případě ta sranda fakt je,“ přizná se smíchem.

CELİ OBSÁHLİ ROZHOVOR O MILOVANÉM JAPONSKU, DNEŠNÍ VİCHOVĚ MLÁDEŽE I SROVNÁNÍ S JÁGREM A DALŠÍMI SPORTOVNÍMI HVĚZDAMI ČESKÉHO NEBE NALEZNETE V DNEŠNÍM VYDÁNÍ DENÍKU LN A PŘÍLOZE PÁTEK, NEBO ODPOLEDNE V PLACENÉ SEKCI WEBU LIDOVKY.CZ! 

Aktuální obálka přílohy LN - Pátek.

Aktuální obálka přílohy LN - Pátek.