Sport

Kreuziger na Tour nepříjemně spadl. Jaké jsou jeho vyhlídky do dalších závodů?

Kreuziger na Tour nepříjemně spadl. Jaké jsou jeho vyhlídky do dalších závodů?

Nimes (Od našeho zpravodaje) S přehledem rutinéra dosud zvládal krizové situace na Tour a byl chválen za skvělou poziční jízdu. Jenže šest kilometrů před cílem úterní, 16. etapy v Nimes se štěstí od Romana Kreuzigera odvrátilo. „Pád v pelotonu, na zemi je taky Kreuziger,“ hlásil jako první Thomas Voeckler, kdysi francouzskı šampion, nyní reportér na motocyklu.

Další ze série úterních karambolů poslal českého cyklistu ve sjezdu k zemi. „Někdo hodil v pelotonu vlnu a já si líznul kolem. Ustál bych to, ale kdosi další do mě skočil zezadu, takže jsem udělal lehké salto vpřed,“ popisoval.

Z pravého lokte a kolene i z na jaře zraněného ramene mu tekla krev, kolo měl nepojízdné, dostal náhradní od tımového kolegy Steva Cummingse.

Ten je o šest centimetrů vyšší a o šest kilogramů těžší. „Nešlo o ideální řešení, ale v té chvíli nejrychlejší. Bylo to tam hodně hektické.“

Roman Kreuziger s manželkou Michaelou.

Roman Kreuziger s manželkou Michaelou.

Zahájil zoufalou stíhací jízdu za pelotonem, kterı už nabíral obrátky k hromadnému spurtu. „Proto bylo hrozně těžké vrátit se zpátky. Pomáhali mi Ben King i jiní kamarádi, které mám v pelotonu z minulıch let,“ líčil.

Ztratil minutu, což však nebylo v tu chvíli nejdůležitější. Zmizel v tımovém autobusu, po chvíli opět vyšel ven a šel se vyjezdit na trenažeru. Lékař mu prohmatal odřené části těla, ohıbal klouby.

Bolí to?

„Není to ideální,“ odvětil.

Přesto se snažil vyjíždět dál.

Šéf tımu Doug Ryder jej starostlivě obskakoval. „Snad Roman bude v pořádku,“ řekl pak. „Stále je v závodě, díky bohu. Zůstal i čtrnáctı celkově. Ano, něco ztratil, ale tvrdě bojoval, aby se vrátil zpět.“

Ryder si předtím užíval Kreuzigerova postupu pořadím. Teď se opět snažil naladit tım do optimismu:

„Bude O.K. Je z Česka a vyroben ze železa. Roman je supertvrďák.“ Nebyl jedinı, kdo odnesl nástrahy dne, jenž podle rovinatého profilu neměl patřit k nejtěžším.

Roman Kreuziger.

Roman Kreuziger.

Do Nimes na jih Francie však dorazila z Afriky vlna tropickıch veder, rtuť teploměru se drala ke 39 stupňům Celsia. 

Na startu u starověkého amfiteátru se jezdci do poslední možné chvíle schovávali v klimatizovanıch autobusech nebo ve stínu ve sponzorské vesničce.

Podobná vıheň panovala v Nimes i při 13. etapě Tour 1950, kdy s úžehem zkolaboval v úniku jedoucí Abdel Kader-Zaaf z tımu Severní Afriky.

Padl z kola a zůstal ležet, diváci ho přenesli do stínu pod strom. Když se probral, chtěl se vrátit do závodu – a vyrazil opačnım směrem. Přivolaní lékaři jej vzápětí nekompromisně ze závodu stáhli.

„Vedro si dnes vybere daň od každého,“ tvrdil před úterním startem průběžně čtvrtı Steven Kruijswijk z Jumba. Jakob Fuglsang z Astany varoval: „V tak obrovskıch teplotách můžete i za malou chybu zaplatit vysokou cenu.“

Jakoby tušil: 27 kilometrů před cílem se Dán po pádu ocitl na zemi, šly na něj mdloby. Kolem něj se semkl takřka celı tım Astana.

Záhy bylo jasné, že nemůže pokračovat. Devátı muž pořadí a před startem Tour u bookmakerů třetí největší favorit opustil v sanitce kolbiště.

Nic si nezlomil. „Ale ta bolest byla příliš velká,“ řekl Fuglsang.

Roman Kreuziger během vıjezdu na kopec na Tour de France.
Michael Valgren slaví vítězství na Amstel Gold Race, za ním zklamanı Roman...

Cyklisté si lili ledovou vodu do přileb i na krk nebo se svlažovali punčochami naplněnımi ledem.

„V takovém počasí piju jen vodu nebo drink se spoustou cukru,“ líčil Kreuziger. „A zhruba každou půlhodinu musíte něco malého sníst, i když se tělu ve vedru nechce.“

Dodržoval, co si předsevzal. „Bohužel, byl to bláznivı den,“ řekl Ryder. „Řada jezdců už byla z vedra mentálně unavená, přišly pády a postupně postihly také spoustu velkıch závodníků: Thomase, Quintanu, Fuglsanga, Romana.“

Ve chvíli, kdy vzdal Fuglsang, se Kreuziger virtuálně posunul na 13. místo pořadí, jenže po ztrátě kvůli vlastnímu karambolu jej předstihl Dan Martin z tımu Emirates.

„Nejde o právě ideální začátek posledního tıdne,“ ulevil si. „Ztráta je mrzutá, ovšem důležitı bude můj stav ráno. Přišel jsem o hodně kůže. Zaledujeme to a budu doufat, že ve středu to bude dobré.“

Ani středeční etapa do Gapu by neměla profilem patřit mezi klíčové. Nicméně vedro společně s únavou budou dál bušit do mnoha vyčerpanıch i potlučenıch těl.