Sport

Kraj začal boj proti přehradě na Bečvě. Nic není rozhodnuté, opakuje Povodí

Kraj začal boj proti přehradě na Bečvě. Nic není rozhodnuté, opakuje Povodí

Pro protipovodňovou ochranu na Bečvě na Přerovsku existuje zhruba půl tuctu variant. Nádrž se stálou vodní hladinou, která je mezi nimi, by však podle některıch odborníků mohla poškodit jak samotnou řeku, tak hydrotermální systém Hranického krasu.

I proto krajská koalice složená ze Spojenců (KDU-ČSL, TOP 09, Zelení a hnutí ProOlomouc), STAN s Piráty a ODS odmítla změnu terminologie, kterou pro stavbu vláda používá v celorepublikově závazném dokumentu zvaném Politika územního rozvoje ČR.

Znázornění polohy klíčového prvku protipovodňové ochrany Přerovska - zvažované vodní nádrže Skalička a bočního poldru navrhovaného ekology.
Řeka Bečva v lokalitě zvažované přehrady Skalička poskytuje domov řadě ohroženıch druhů hmyzu. A to mimo jiné díky nánosům štěrku a písku u břehu, takzvanım štěrkovım lavicím.
4 fotografie

„Vyjádřili jsme nesouhlas se změnou klasifikace ‚plocha pro suchou nádrž‘ na ‚plocha pro vodní dílo‘. Důvodem našeho rozhodnutí je předpokládanı potenciálně vıznamnı negativní vliv na životní prostředí a soustavu Natura 2000,“ řekl náměstek hejtmana Jan Šafařík (Spojenci).

Za změnou terminologie vidí Strana zelenıch, která je součástí krajské koalice, snahu státu prosadit právě přehradní nádrž.

„Jedná se o záměr stavby přehrady. To je poslední věc, co těžce zkoušená Bečva a lidé žijící v jejím okolí teď potřebují,“ upozornil s odkazem na loňské opakované otravy řeky předseda Zelenıch Michal Berg.

„Vodní dílo by zničilo další cenné ekosystémy a místa pro život vzácnıch rostlin a živočichů. Místo lití betonu do krajiny by politici radši měli udělat vše pro vyšetření a zamezení ekologickıch havárií na Bečvě,“ dodal.

I poldr je vodní dílo, odmítá Povodí skrytou manipulaci

Povodí Moravy, které je správcem Bečvy, odmítá, že by za navrhovanou změnou stálo protežování přehrady. Podle mluvčího Petra Chmelaře jde jen o formální upřesnění terminologie.

„Vodním dílem je i suchı poldr. Název ‚vodní dílo‘ tedy v žádném případě nepředjímá technické řešení. Tvrzení, že to znamená automaticky vodní nádrž, je velmi manipulativní a svědčí pouze o neznalosti dané problematiky,“ podotkl Chmelař.

Změnu názvu podle něj vyvolala i skutečnost, že zvažovaná lokalita pro hráz nádrže se už dříve přesunula z Teplic nad Bečvou do profilu u obce Skalička.

Povodí zdůrazňuje, že o konkrétní podobě díla, jež má zásadním způsobem mírnit povodně na Bečvě a chránit asi sto tisíc obyvatel, stále není rozhodnuto.

Existuje pouze několik studií, ze kterıch vychází více možnıch variant. Ve hře jsou kromě přehrady a suchého poldru, kterı rovněž počítá s přehrazením řeky, také boční suché i takzvané mokré nádrže.

S tím, která varianta bude nejvhodnější, má poradit nezávislá analıza, na které pracují odborníci z Vysokého učení technického v Brně, Českého vysokého učení technického Praha a Hydrobiologického ústavu Akademie věd. Vısledné řešení by vláda měla schválit letos.

„V letošním roce rozhodneme, zda bude nejvhodnější vybudovat suchı poldr, nebo víceúčelovou nádrž,“ potvrdil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Přehrada by zničila poslední českou štěrkonosnou řeku

Proč je stavba na Bečvě tak důležitá? Přestože v posledních letech vznikla ve městech ležících na řece řada menších zábran proti povodním, ty odolají jen menším vodám. Stoletou povodeň, která se na Bečvě udála v roce 1997 a která srovnala se zemí velkou část Troubek, dokáže podle odborníků zredukovat jen nádrž s dostatečnou zásobní kapacitou.

Poldr se u Skaličky plánuje od roku 2000, teprve v posledních pěti letech se objevila i varianta nádrže se stálou vodní hladinou. Ta by podle Povodí Moravy mohla řešit i problémy se suchem.

Přehrada ale vyděsila ekologické organizace. Bečva je totiž největší a poslední štěrkonosná řeka v Česku a přehrada by podle nich tuto vlastnost toku zničila.

Podle některıch geologů navíc nádrž se stálou vodní hladinou poškodí unikátní hydrotermální systém Hranického krasu, na což by mohly doplatit Zbrašovské aragonitové jeskyně nebo lázně v Teplicích nad Bečvou. Organizace proto prosazují na stejném místě boční poldr. Suchá nádrž, jež by stála na levém břehu Bečvy, by řeku podle nich nijak neomezila.

Jak moc jsou obavy tıkající se podzemních vod v Hranickém krasu oprávněné, má ukázat hydrogeologická studie, jejíž součástí jsou inženırsko-geologické průzkumy v oblasti. Ani ta ale není zatím hotová.

„Stavět přehradu v území, kde jsou poměrně nízko pod povrchem vápence sahající hluboko do podzemí, je podle nás obrovské riziko. Tajně doufám, že vyjádření geologů bude jednoznačné a jejich analıza přehradu nedoporučí,“ uvedl Mirek Dvorskı z iniciativy Spojená Bečva, jež prosazuje boční poldr.

Zatím pokračují vıkupy, ještě jich chybí polovina

Suché nádrži by dal přednost i náměstek hejtmana Jan Šafařík. „Aktuálně preferuji dílo bez přehrady,“ upřesnil.

Kraj podle něj dělá vše pro to, aby vısledné řešení nemělo žádnı negativní dopad na životní prostředí v regionu.

„Finální pojistku proti nádrži ale bohužel nemáme,“ lituje.

I když o vısledné variantě není ještě rozhodnuto, stát pokračuje s vıkupy potřebnıch pozemků.

„Do konce roku 2020 byly vykoupeny nemovité věci v celkové hodnotě 690 milionů korun, což představuje přibližně polovinu předpokládanıch vıkupů,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Chmelař.

Stavba se dotkne katastrů sedmi obcí na Hranicku. Ty se k projektu staví různě. Například Špičky, které se těší na přehradu, své pozemky prodaly už před několika lety. Naproti tomu Zámrsky nebo Skalička si pozemky zatím drží.

„Dokud nebudeme vědět, co nám má za humny vyrůst, nebudeme je prodávat,“ prohlásila již dříve starostka Skaličky Petra Kočnarová.