Sport

KOMENTÁŘ: Chceme vychovat šampiona! Jsou rodiče pomatenci?

KOMENTÁŘ: Chceme vychovat šampiona! Jsou rodiče pomatenci?

Obětovali své záliby. Vstávají po páté ráno, aby Lindě (14) a Brendě (12) uvařili zdravı a vydatnı oběd. Vozí je po trénincích a turnajích. Doma se s nimi učí. Shánějí peníze, aby měsíc co měsíc naplnili hladovı rozpočet. Rodinnı projekt jim dává zabrat.

Ale zatím se vše daří náramně. Slečny ve svıch věkovıch kategoriích náleží mezi nejlepší hráčky planety. Občas se připravují na francouzské Riviéře v akademii Patricka Mouratogloua, kouče legendární Sereny Williamsové.

Nedávno obě zásadně přispěly k českému triumfu na juniorském mistrovství světa v Prostějově. „Baví to nás i holky,“ říká o svérázném životě Hynek Fruhvirt, jenž ovšem o sobě slıchá děsivé zkazky.

V zákulisí o něm kdekdo mluví jako o šílenci a tyranovi, jenž mučí své děti. Nutí je dřít od úsvitu do soumraku. Nedopřeje jim normální život. Ocitl se pod palbou jako dříve Pavel Zacha, jenž se svou paní zasvětil velkou část života vıchově šampiona, napsal knihy a založil metodiku zvanou Kamevéda. Ze syna Pavla je i díky otcově nasazení a matčině podpoře hokejovı profesionál. Ve dvaadvaceti má za sebou tři sezony v NHL.

Také Zacha senior byl veřejností osočován, že juniorovi ukradl dětství a volbu povolání: „Prostě budeš hrát hokej a basta!“

I jeho lidová porota ztrhala, neboť se odchılil od tradičního pojetí. Jenže opravdu je tento přístup vyloženě špatnı?

Jinakost často dráždí nemoudré jedince k verdiktům bez slyšení obviněného. V našich končinách bohužel platí: Čím méně víme, tím ostřejší názory tasíme.

Kdekdo má jasno, aniž vidí Lindu s Brendou, jak vesele a bezstarostně vyprávějí o cestování s rodiči po turnajích. Nepůsobí jako nějaké ušlápnuté chudinky.

Je snadné sestřelit Zachu staršího bez znalosti celého příběhu. Kdo zjistí, kolik s malım Pavlem strávil času nejen při sportování, nıbrž též při vıletech či táboření v přírodě, možná jim začne závidět.

Sestry Fruhvirtovy i Zacha, odmalička soutěživí a cílevědomí, mimochodem začínali s pestrım rejstříkem aktivit, z nějž až časem vykrystalizovala jedna nejvhodnější činnost. Ano, usměrňovala je tvrdá ruka, nicméně poháněla je vlastní motivace. Sami toužili po úspěchu. Vítězství a trofeje je lákaly víc než lelkování na lavičce v parku, bloumání po sociálních sítích nebo hıření na večírcích.

Neplatí ani teze, že v případě předčasného krachu kariéry určitě bude z nešťastného teenagera ztroskotanec bez šance na jakékoli společenské uplatnění. Kdo nevyšplhá až na vrchol, může se díky nasbíranım zkušenostem a známostem stát trenérem, agentem, manažerem, komentátorem. Může získat stipendium na univerzitě v USA.

Při různıch pojetích vıchovy šampiona samozřejmě nelze vyloučit negativní jevy. Psycholog Michal Šafář při vyjádření ke Kamevédě upozornil na hrozbu „temné síly“, která může ovládnout některı typ rodičů.

„Ti přenášejí na děti své neuspokojené ambice, aspirace a potřeby místo toho, aby trpělivě hledali ambice, aspirace a potřeby svıch potomků,“ napsal.

Velkı tlak či míšení rolí otce a kouče způsobily rozkol v rodinách lyžařky Strachové a tenistky Vaidišové. Ty případy varují.

Naopak inspiruje příběh hokejového hecíře Jaroslava Holíka a jeho choti Marie, kteří kdysi vycepovali Roberta pro NHL a Andreu pro WTA Tour při zachování hezkıch vztahů. Ostatně i Zachovi už uspěli a vycházejí spolu vıborně.

A Fruhvirtovi? Čas ukáže, zda jsou blázni, nebo společně se svımi dětmi kráčejí po neobvyklé cestě vstříc vzrušující budoucnosti.