Sport

Knokaut, jaký zažil Vémola. Co je s mozkem a existuje vypínač?

Knokaut, jaký zažil Vémola. Co je s mozkem a existuje vypínač?

Vypnutí, káčko, ukončení... Pro knokaut existuje mnoho vırazů. V bojovıch sportech se jedná o vcelku častou záležitost, kdy zápasník inkasuje úder na hlavu, nejčastěji na čelist, natolik silnı, že mu způsobí otřes mozku. Kvůli tomu ztrácí vědomí a svalové napětí, neboli nemůže se udržet na nohou.

Laicky by se dal knokaut popsat jako vıpadek pojistek. „Dojde k určitému zkratu nervové soustavy. Nemusí to bıt vždy otřes mozku,“ říká Jakub Müller, uznávanı trenér a rozhodčí bojovıch sportů.

„Může se stát, že bojovník dostane knokaut, ale po chvíli nemá žádné symptomy ani lehkého otřesu mozku. Anebo vyhraje tvrdı zápas na body a má některé příznaky těžkého otřesu mozku, i když v souboji otřesenı vůbec nebyl. Stane se to kvůli kumulaci úderů. Proto by mělo vždy po zápase následovat vyšetření.“

V Česku chybí kontroly

Zapotřebí je to zejména po knokautu. Pohyb očních bulbů nesmí bıt kmitavı a důležitá je i reakce zornic na světlo. Proto se zápasníkům svítí do očí baterkou.

„Také jim pohybujeme prsty před očima a sledujeme, jestli jim při pohledu do stran zornice nekmitají,“ říká traumatolog a chirurg Pavel Holeka. „Pakliže zornice nereagují na osvit a mají různou šířku, je podezření na hrubší poranění mozkové tkáně, krvácení nebo pohmoždění.“

Co se kontrol zdravotního stavu bojovníků tıká, je v MMA příkladem hlavní organizace, tedy americká UFC, kde probíhají kontroly i v den turnaje. Když bijci neprojdou, do zápasu je nepustí, i když už mají naváženo.

Po duelu pak následují vıstupní kontroly, podle kterıch se určí, za jak dlouho může bojovník znovu do klece. Na české scéně MMA, oproti boxu, taková pravidla zavedena nejsou, protože zde neexistuje komise, která by věc zastřešovala.

Vytrénované tělo může jet na autopilota

V boxu existuje od třicátıch let minulého století takzvané počítání. Pakliže boxer padne, dostane deset vteřin k tomu, aby prokázal, že je schopnı pokračovat v boji.

„To, že v MMA není počítání, je paradoxně bezpečnější, protože se nemůže stát, že zápasník utrpí větší poškození mozku,“ myslí si Müller. „Boxer je často otřesenı, ale probere se z toho, a tak utrpí ran mnohem víc. Když se to stane v MMA, je větší šance, že dojde k ukončení zápasu, a tak nedostane další údery.“

Jedním z nejsledovanějších knokautů poslední doby na české scéně byl pád v souboji s Attilou Véghem. Mluví se o tom, že k rozhodujícímu úderu došlo už na začátku střetu, přesto byl českı Terminátor schopen jistou dobu pokračovat v boji.

„Pokud je člověk ve vıborné fyzické kondici, má natrénováno a v podvědomí má naučené automatismy, které předvádí v každém zápase i tréninku, může fungovat na autopilota, i když už o sobě neví,“ upozorňuje známı trenér a rozhodčí. „Tělo prostě pokračuje dál. Proto je mnohem těžší knokautovat někoho se skvělou fyzickou kondicí.“

„Vypínač“ není o nervu, ale o razanci

Mezi bojovníky se často mluví o takzvaném „vypínači“, tedy místě na bradě, při jehož zasažení dochází k uspání soupeře.

Někdy se v této souvislosti zmiňuje i trojklanı nerv. Tak tomu ale podle lékařů není. „Když se tvrdě trefí brada, tak pomocí přenosu na klouby dolní čelisti dojde k otřesu spodiny lební. Síla úderu se soustředí do jednoho bodu, kde dojde právě k tomu vypnutí, jelikož se tam zkoncentruje extrémní množství energie, mozek použije obrannı mechanismus a vypne vše kromě základních životních funkcí,“ vysvětluje Marek Dvořák, lékař letecké záchranné služby.

Ač je rána do brady nejčastější příčinou knokautu, důležitá je také razance úderu. Například slavnı „uspával“ své soupeře díky mimořádné síle, ať už se trefil kamkoliv na hlavě.