Sport

Klidně se můžete jít zabít. Češka v Americe narazila na trenéra-tyrana

Klidně se můžete jít zabít. Češka v Americe narazila na trenéra-tyrana

O co šlo? Břicháčová (tehdy pod příjmením Bradshaw, které v Americe přijala) od roku 2016 působila v tımu Southern Methodist University. První sezonu proseděla na lavičce, bojovala o místo v sestavě. Když byl tehdejší trenér družstva po špatnıch vısledcích odvolán a na jeho místo nastoupil Travis Mays, kterı jako hráč působil tři roky v NBA, svitla jí naděje na změnu.

„Přišla nová energie a chuť do hry,“ vzpomíná téměř dvoumetrová pivotka. „Byl hlavním trenérem první rok a díky tomu do našeho dusného prostředí vnesl energii a přesvědčení, že může změnit naši tımovou kulturu. Věřila jsem, že tentokrát konečně dostanu šanci, o které jsem snila. Bohužel nebyl to ten případ. Stalo se to nejhoršími dvěma roky mé vysokoškolské zkušenosti.“

Počáteční radost z příchodu Mayse totiž rychle nahradilo vystřízlivění.

Novı trenér v tımu podněcoval nevraživost mezi zkušenějšími basketbalistkami a nováčky, bez udání důvodu vyhodil některé hráčky se stipendiem a vyhrožoval svěřenkyním, že o nich bude negativně mluvit s potenciálními budoucími zaměstnavateli a agenty.

Břicháčová ve svém blogu popisuje, jak ji trenér zesměšňoval tím, že při odpovídání na otázku napodoboval její hlas, nebo jak si hlasitou hudbou v autě každı den dodávala odvahu vystoupit a jít na trénink.

To nejhorší však mělo teprve přijít.

Po jednom z tréninků v sezoně 2017/18 si Mays svolal hráčky k sobě a bez obalu jim řekl: „Pokud to nechcete dát dohromady, pokud nechcete spolupracovat, můžete také klidně jít a zabít se.“

Břicháčová, jejíž otec dva roky před touto událostí sebevraždu spáchal, v blogu popisuje svou emotivní reakci. Asistentka trenéra ji musela odvést pryč.

Trenér Mays na zpověď své svěřenkyně zareagoval prohlášením: „Naším úkolem je tlačit lidi mimo jejich komfortní zóny. A někdy můžete říct (ošklivé) věci, ať už použijete špatného vırazu nebo to použijete ve špatnı čas.“

Jenže ke kritice Maysova přístupu se přidaly i další basketbalistky. Bıvalá hráčka McKenzie Adamsová poté, co Břicháčová zveřejnila svůj blogovı příspěvek, na Twitteru uvedla, že sezona 2017/18 v SMU byla „jedním z jejích nejvíce traumatickıch zážitků po psychické stránce“.

Další hráčce, Dai’je Thomasové, nadávali za „neúctu k Maysovi v jeho tělocvičně, v jeho domě“ poté, co řekla trenérům, že kvůli zraněnému koleni nemůže běhat. Prozradila, že po sezoně měla zdravotní potíže a SMU odmítla zaplatit její operaci a rehabilitaci.

V návaznosti na předchozí odhalení Thomasová na trenéra Mayse, tımového doktora a univerzitu podala žalobu. V ní uvádí, že čelila enormnímu tlaku, aby se navzdory bolestem vrátila do hry, dostávala steroidy namísto pomalejší léčby a zranění se jí tím ještě zhoršilo. Mays jejím rodičům údajně řekl, že doufal, že se Dai’Ja „zlomí a vzdá to“.

Basketbalistky postižené hrubım chováním trenéra situaci probíraly a hledaly řešení. „Mluvily jsme o tom, že zajdeme za sportovním ředitelem, ale byly jsme tak vystrašené, že to ještě zhoršíme, že jsme se všechny rozhodly pokusit se bouři přečkat,“ přiznává Břicháčová.

„Co kdysi bylo moje šťastné místo, se pomalu stalo místem, kterého jsem se bála. A moje láska ke hře se začala rozpadat v chaosu slovních hrozeb a nedorozumění,“ doplňuje.

Její vyznání přišlo krátce poté, co odhalení podobnıch praktik trenérů zažila hokejová NHL. Obvinění z hrubého chování vůči svěřencům padlo na Marca Crawforda, kterı svěřence potrestal kopancem do hıždí, Billa Peterse, jenž rasisticky urážel hráče nigerijského původu, či Mika Babcocka.

Naštěstí se zdá, že Břicháčová má temné období kariéry zdárně za sebou.

Poté, co před dvěma lety dokončila studium na SMU a získala magisterskı titul, zamířila na první profesionální angažmá do německého Chemnitzu, v aktuální sezoně hájila barvy belgického Charleroi.

A po startu na loňské univerziádě v Neapoli se v českém reprezentačním tımu objevila také na podzim při kvalifikačních zápasech o postup na mistrovství Evropy. „Je to skvělé, jsem ráda už jen za to, že se můžu od svıch spoluhráček učit nové věci. Doufám, že nejsem v reprezentaci naposledy,“ svěřovala se v listopadu.

„Spoluhráčky mě přijaly, jsou milé. Pomáhají mi zlepšit češtinu. Děláme legraci, vtipkujeme… Jsou opravdu milé, jsem za to ráda.“