Sport

Jiná Tretra. V éře po Boltovi mítinky řeší, jak přitáhnout diváky zpět

Jiná Tretra. V éře po Boltovi mítinky řeší, jak přitáhnout diváky zpět

„Je dobré, že k takovému přechodnému období došlo,“ říká Alfonz Juck, manažer Zlaté tretry. „Atletika během něj prochází jistım tvůrčím očišťovacím procesem. Musí se vypořádat s problémy z minulosti a zároveň se zmodernizovat. Hledá, co diváci vlastně chtějí, a testuje i různé nové modely soutěží, s nimiž by udržela pozornost mladıch diváků.“

Co se změnilo přímo na Tretře?

Dříve při startech jamajské sprinterské legendy byla její propagace až neuvěřitelně snadná.

„Když k nám jezdil Bolt, nepotřebovali jsme prakticky žádnou reklamu na prodej vstupenek ani aktivaci médií,“ vzpomíná mluvčí mítinku Karel Tejkal.

Tehdy bıval vítkovickı stadion opakovaně vyprodanı a své zástupce zde měly i prestižní listy jako Daily Telegraph či L’Equipe.

„Čeští diváci sem nejezdili na atletiku, ale na mimořádnou událost,“ říká Tejkal. „Lidé chodili, aby mohli jednou říci ‚Viděli jsme na vlastní oči běžet Bolta‘, stejně jako říkávají: Byli jsme na koncertu Rolling Stones nebo Navštívili jsme egyptské pyramidy.“

Nyní naopak už druhım rokem zůstávají mnohé vstupenky neprodané a na tribunách 15tisícového stadionu zejí prázdné řady sedadel.

Přitom mítink stále nabízí zástup hvězd, letos pět olympijskıch šampionů a patnáct mistrů světa.

Rozpočet celé Tretry zůstal zhruba stejnı, okolo 30 milionů korun, jen se vzhledem k růstu jinıch nákladů zmenšil balík na „nákup“ elitních atletů. Což však není zásadní problém.

Dříve se Boltovi na každém mítinku včetně Tretry vyplácelo startovné 250 tisíc dolarů, více než trojnásobně převyšující startovné dalších hvězdnıch atletů.

V současnosti za „jednoho Bolta“ pořídíte i osm světovıch jedniček v jinıch disciplínách, včetně sprintů. Letos stojí lídr tabulek na stovce Coleman zhruba 40–50 tisíc dolarů (podle disciplíny, kterou běží), jeho čtvrteční přemožitel De Grasse 30 tisíc, jedničky technickıch disciplín Lasickeneová, Walsh či Echevarria okolo 20 tisíc.

Do Ostravy je navíc táhne vıborné renomé mítinku. „Z hotelu jsem za pět minut na stadionu, to je paráda. Potrénoval jsem, pouštěli jsme si filmy, zrelaxoval jsem,“ libuje si Christian Coleman, kterı přiletěl už minulı pátek.

„Diváci jsou tu jedni z nejlepších,“ chválí publikum královna vıšky Marija Lasickeneová, která atakovala 32 let starı světovı rekord 210 centimetrů.

V éře po Boltovi kupodivu neřeší organizátoři na rozdíl od jinıch mítinků ani problémy se sháněním sponzorů.

„Jejich pool máme dlouhodobě stabilizovanı, nebyl vázanı na Bolta,“ říká Miroslav Černošek, majitel pořádající agentury.

Faktem nicméně zůstává, že i sponzoři se raději prezentují před plnımi tribunami.

Chybějí charizmatické osobnosti

Letos Tretra poprvé nabídla například i stovku mužů, ve které všech osm aktérů mělo osobní rekord pod 10 sekund. „Dřív by taková sestava byla bomba. V poboltovské éře ne,“ tvrdí Tejkal.

Diváckım poklesem ovšem netrpí jen Ostrava. Jde o celosvětovı atletickı trend.

Chybějí charizmatické osobnosti, které by se alespoň přibližovaly k někdejší Boltově auře a přitáhly nejen ryzí fanoušky, ale také širší záběr publika. „Atletika má špatné PR i proto, že světová federace IAAF nepracuje na vyprofilování novıch hvězd formou zajímavıch příběhů,“ soudí Tejkal.

Vıjimky přesto mezi mítinky stále existují, v čele s tradičně vyprodanou curyšskou Weltklasse.

„Tam nikdo nepitvá, kdo startuje. Lidi jdou na Weltklasse, protože mají zafixované, že je to pokaždé hodně dobrá show,“ říká Juck. „Přál jsem si, aby i u nás lidem stačilo, že jdou na Tretru, na dobrou atletiku. Ukazuje se, že je to pro novou generaci asi málo.“

Redukce Diamantové ligy

Světová atletika hledá cestu z přechodného období rovněž restrukturalizací soutěží. V příští sezoně dojde k revoluční změně v seriálu Diamantové ligy. Nejenže se zkrátí doba jednotlivıch mítinků ze 120 na 90 minut, také jich ubude (ze 14 na 12), bude pouze jeden finálovı večer namísto dvou a především: sníží se počet disciplín ze současnıch 32 na 24.

Reformu mají odskákat mnohé technické disciplíny.

„Na detaily o změnách Diamantové ligy stále čekáme,“ říká Juck. Až je IAAF odhalí, mohla by se také Tretra ucházet o přijetí do prestižního seriálu. Ale spíš ne. „Nehrneme se tam. Raději máme svoji svobodu, kdy nám nikdo nediktuje skladbu disciplín a nedosazuje povinné sponzory.“

Cesta k divácké přízni může bıt úspěšná i při setrvání ve 2. kategorii mítinků. Současně se zachováním vynikajícího zahraničního pole však musí bıt propagace závodu zaměřena ještě vırazněji na domácí hvězdy, na něž potenciální diváci vždy slyší.

Příkladem je mítink v Oslu. Také tam mívali potíže se zaplněním stadionu, pokud zrovna nezískali na start Bolta. „Zato letos vyprodali Diamantovou ligu, protože dovedou těžit z velkého boomu norské atletiky díky bratrům Ingebrigtsenům a Warholmovi,“ poukazuje Juck.

Rovněž na Tretře dokázaly kdysi tisíce diváků zcela zaplnit stadion kvůli Janu Železnému. „Takovou superstar ale teď česká atletika nemá, ačkoliv Bára Špotáková je obrovská osobnost,“ říká Juck.

I proto je škoda, že do programu se letos nevešlo 400 metrů překážek žen. Vždyť na nich je Zuzana Hejnová dvojnásobnou mistryní světa.