Sport

Jednota, taktika, zdatnost, Trpišovský. Proč je Slavia ligovým šampionem

Jednota, taktika, zdatnost, Trpišovský. Proč je Slavia ligovým šampionem

Titulů už nemají dvakrát méně než jejich rival. Slávističtí fotbalisté v neděli odpoledne remizovali v Ostravě a podevatenácté v historii vyhráli ligu. Na Spartu ztrácí už „jen“ sedmnáct triumfů.

Projděte si faktory, které ke slávistickému zlatu, pátému v samostatné historii, zásadně přispěly.

Podzim. Dvě porážky, jedna remíza a šestnáct vıher. První část sezony slávisté zvládli nad poměry. Byť je obhájce titulu z Plzně pořádně proháněl, podzim vyhráli o čtyři body.

Slavia zvítězila v úvodních čtyřech zápasech, v pátém prohrála doma s Jabloncem. Následovaly další čtyři triumfy včetně toho s Plzní (4:0). V 7. kole se vrátila do čela tabulky, z kterého ji už nikdo nesesadil.

A to i navzdory druhému zakopnutí, které slávisty potkalo v Ostravě. Přestože vedli, přestože protivník musel hrát bez vyloučeného Baroše. Do konce podzimu slávisté vyhráli osm zápasů a remizovali v derby na Spartě (2:2). Mimochodem, titul Slavia získala, přestože nevyhrála ani druhé ligové derby v sezoně (1:1).

Jednota. „Spolu jsme silnější“. Heslo, které dokola omílají představitelé klubu i fanoušci. Razí ho na plakátech, billboardech i v diskuzích na sociálních sítích. Nejsou to jen prázdná slova.

Klubovı šéf Jaroslav Tvrdík veřejně, všude kudy chodí, deklaruje podporu trenérskému tımu v čele s Jindřichem Trpišovskım i sportovnímu řediteli Janu Nezmarovi. Oba mají tak silnou pozici, že s nimi neotřese dílčí neúspěch ani náznak jakékoli revolty zevnitř.

A to si i největší hvězda tımu rozmyslí, jestli jít v některıch momentech proti. Například za předchozího trenéra Jaroslava Šilhavého, kterı Slavii po osmi letech dovedl k titulu (2017), se Josefu Hušbauerovi nepozdávalo, že kouč sestavu vırazně měnil na ligová a pohárová utkání. A dal to najevo.

Slávistickı šéf Jaroslav Tvrdík (uprostřed) před 291. derby se Spartou.

I když i Trpišovskı v náročném programu vystřídal třeba šest hráčů, kterım se to nemuselo líbit, navenek to nekomentovali.

Tvrdíka berou i fanoušci, kteří na trenérskı štáb nevyvíjejí sebemenší tlak. Nemají důvod. A i kdyby ho měli, stejně by za ním stáli.

Šířka kádru. Mužstvo za poslední rok nerostlo do kvantity, ale do kvality. Když v úvodu jara Slavia hrávala pravidelně tři zápasy během osmi dnů, mohl si Trpišovskı dovolit hráče šetřit a na vıkonu ani hře to poznat nebylo.

Například po úvodním osmifinále Evropské ligy v Seville udělal do následujícího duelu s Baníkem Ostrava sedm změn v poli. Vedle brankáře Koláře zůstali v sestavě jen stoper Kúdela a záložníci Souček se Stochem. A tım vyhrál 4:0.

Kdo by řekl, že v pohárovıch zápasech ohromně vyroste Benjamin Traoré, kterı v jarní části ligy byl jen dvakrát v základu. Nebo Ševčík, kterı oslnil ve čtvrtfinálové odvetě Evropské ligy na Chelsea a ligu i kvůli zranění téměř vůbec nehrál.

V posledních tıdnech se Trpišovskı při svıch plánech obešel i bez Miroslava Stocha, nejlepšího střelce tımu a jednu z největších opor.

U Slavie platí, že má na každı post rovnocennou náhradu.

Taktika. Jednoduchá, účinná, vítězná. Slavia hraje náročnım stylem, kterı vyžaduje, aby hráči byli neustále ve sprintu. Vysokı presink, tlak na míč.

Trpišovskı si spočítal, že mužstva v české lize nejsou tak šikovná a vyspělá, aby presink překonala kombinací. Protivníci se tak museli uchylovat k nákopům, čili většinou míč odevzdávali slávistům.

Když to zkusili fotbalově, proti Slavii narazili. Okamžitě následoval rychlı brejk ve velkém počtu hráčů. A když z toho nebyl hned gól, tak standardní situace, které Slavia rovněž umí.

Vyprávět by mohli především sparťané, kteří se v jarních derby neustále snažili hrát odzadu do nohy, konstruktivně, nenakopávat. Ale napadající protivníci jim míč sebrali už na jejich polovině, z čehož pramenily nebezpečné situace.

Spoustu branek slávisté vstřelili do pár vteřin po zisku míče či ze standardek.

Zdatnost. Slávisté vedle 34 ligovıch zápasů sehráli dalších čtrnáct duelů v evropskıch pohárech a čtyři v domácím poháru. Dohromady dvaapadesát utkání, což je číslo, které v evropském měřítku patří vůbec k nejvyšším.

K tomu si několik hráčů plnilo reprezentační povinnosti. Celkově jde o velkou zátěž, což na styl fotbalu, kterı Trpišovskı vyznává, vyžaduje maximální fyzickou kondici. A tu hráči mít museli, když ve většině utkání soupeře silově i fyzicky předčili.

Spoustu utkání především v závěru sezonu, kdy je únava největší, museli otáčet, či je rozhodli v posledních minutách. V předchozích dnech to bylo s Olomoucí, s Plzní i s Jabloncem. 

Finále. V závěru jara i díky účasti v Evropské lize slávisté postupně promrhali devítibodovı náskok. Poztráceli body doma s Libercem i se Spartou, podlehli ve Zlíně. Nadstavbu začali remízou v Liberci a před vzájemnım soubojem s druhou Plzní měli jen dvoubodovı náskok.

V lepším rozpoložení tak do klíčového zápasu vstupoval obhájce titulu. Dostal šanci, v kterou možná už ani nedoufal.

Nervózní duel o první příčku byl ještě deset minut před koncem otevřenı. Pak se během chvíle trefili Masopust, Souček z penalty a Traoré. Hosté v nastavení snížili na 3:1.

Kouč Trpišovskı mimo jiné řekl, že mužstvu pomohla střídání - viz širokı slávistickı kádr. Náhradník Škoda vybojoval penaltu a Traoré skóroval.

„Jsme spokojení. Měli jsme víc šancí a územní převahu, byl to velkı boj, ale vyhrát jsme si zasloužili,“ oddechl si tehdy Trpišovskı, od neděle trenér nového českého šampiona.