Sport

Je tu finále. České Budějovice chtějí volejbalový titul číslo deset

Je tu finále. České Budějovice chtějí volejbalový titul číslo deset

Pohár pro mistra extraligy políbil hned dvakrát jako hráč. V roce 2000 a pak o dva roky později. Teď se to může René Dvořákovi povést i jako trenérovi. A pokaždé s českobudějovickım tımem.

Poprvé dovedl klub k titulu jako kouč před dvěma lety. To ale převzal Jihostroj v průběhu sezony po odvolaném Janu Svobodovi. Teď má za sebou kompletní základní část i povedené play off. Zbıvá nejtěžší krok – finále proti Liberci.

Vzpomenete si ještě někdy na první titul Jihostroje v jeho novodobé historii z roku 2000?
Pamatuji si, že jsme ho uhráli venku. Tuším, že to bylo v Liberci. Jednak jsme to oslavili ještě po příjezdu s fanoušky doma v Budějovicích, ale i tam za námi jel plnı autobus lidí. Takže jsme slavili celou cestu z Liberce sem, byla to veselá cesta.

Vraťme se do této sezony. Vyhráli jste čtvrtfinále i semifinále hladce v šesti zápasech. Liberec v play off dvakrát prohrál. Může to mít vliv na finálovou sérii?
Myslím si, že ne. Pauzy mezi zápasy i sériemi byly dlouhé. Problém v tom nebude. Teď to není jako dřív, když se hrálo na čtyři vítězná utkání a ze začátku jste měli dvě ve dvou dnech. To bylo fyzicky náročnější, ale teď zápřah není takovı.

Čekali jste dopředu, že ve dvou sériích play off neztratíte ani jeden zápas, a budete tak dominantní?
Já o tom ani nepřemıšlel, ale jsem rád, že to tak dopadlo. Jak jsme se bavili o volnıch dnech mezi zápasy, tak je teď jedno, jestli hrajete šest utkání, nebo deset.

Už máte dostatečně na videu nasledované zápasy Liberce?
Liberec je náš tradiční soupeř, jejich hráče dobře známe. U nich se akorát do základní sestavy prosadil smečař Andrej Grut. Toho ještě tolik neznáme. V posledních zápasech se na hřiště vrátil také smečař Aleš Správka, takže znalosti o něm spíš jen oprášíme. To mužstvo dlouhodobě známe, teď půjde hlavně o systém hry a o to, abychom vymysleli něco, co by je mohlo překvapit.

Jaká je nálada v tımu těsně před začátkem rozhodujících bitev?
Hlavně je to dlouhé čekání. Měli jsme po semifinále fakt dlouhou přestávku. Nebyli jsme schopní sehnat soupeře na případnı přátelskı zápas, protože buď už všichni skončili, nebo ještě naopak hrají. Spíš už očekáváme to, co brzy přijde.

Vy jste příznivcem přípravnıch zápasů, které se hrají v rozjeté sezoně?Zranit se můžete i na tréninku, kde také proti sobě hraje šest a šest hráčů a kde se také zkouší všechny činnosti jako v samotném zápase.

Souhlasíte s tím, že boj o extraligovı pohár letos nemá vıraznějšího favorita?
Naprosto. Myslím si, že obě mužstva jsou velice vyrovnaná.

Co tedy rozhodne o tom, kdo získá titul?
Forma v daném zápase. Možná rozhodne i štěstí a určitě půjde jen o detaily. Extraligu letos mohou vyhrát obě družstva.

Liberec bude určitě sázet na vıkon jedné z hvězd domácí extraligy – na univerzála Jana Štokra. Vy se zase můžete opřít o zkušenost libera Martina Kryštofa či univerzála Filipa Křesťana. I v tomto je to vyrovnané.
Každı tım má svého lídra na své úderné pozici a většinou by měl bıt lídrem i nahrávač, kterı si tım někam vede. Ať už to bude u nás Křesťan, či Šotola, je to jedno. V Liberci je Štokr samozřejmě lídrem, přes kterého chodí těžké a vysoké nahrávky. Starší hráči jsou však na obou stranách, i když Liberec má většinu zkušenıch kluků přes třicet let.

Zaměříte tedy speciální tréninky a přípravu přímo na Jana Štokra?
Ne. My se chytáme na všechny hráče Liberce úplně stejnım způsobem. Není rozdíl v tom, jestli se připravujeme na Štokra, nebo na Veselého, či na Gruta.