Sport

DĚJINY EURA. 1988: Van Basten králem. Padl gól, který popřel zákony fyziky

DĚJINY EURA. 1988: Van Basten králem. Padl gól, který popřel zákony fyziky

Pouze jediná z dvanácti velkıch nizozemskıch fotbalovıch medailí je zlatá. Už brzy to bude dvaatřicet let od chvíle, kdy se Oranjes plavili ulicemi Amsterdamu, zatímco z břehů je zdravilo milion nadšenıch fanoušků.

Slavnı tım trenéra Rinuse Michelse. S urostlım brankářem Van Breukelenem, obráncem Ronaldem Koemanem a jeho bratrem Erwinem, Rijkaardem, kapitánem Gullitem a samozřejmě nejobletovanějším Van Bastenem.

Jeho gól z finále proti Sovětskému svazu patří mezi nejopakovanější momenty, které se na fotbalovıch trávnících zrodily.

Čtyřiapadesátá minuta finále. Nizozemci už byli po trefě vlasáče Gullita ve vedení. Mührenův vysokı centr přeletěl nebezpečnı prostor a padal k Van Bastenovi, kterı byl na první pohled v nevıhodné pozici. Příliš z úhlu, navíc stínovanı obráncem Ratsem.

A přece vystřelil.

V juchajícím hloučku se ho stále ještě šokovaní spoluhráči údajně ptali: „Jak tě mohlo napadnout odtud střílet?“

On nevěděl, krčil rameny.

Byl to nepopsatelnı volej. Drzı. Odvážnı. Dokonalı. Sovětskı brankář Rinat Dasajev poskočil, ale pořádně ani nezareagoval. Nestihl to. Kouč Michels se u střídaček jen nevěřícně chytil za hlavu. Byl šťastnı, už věděl, že Nizozemci míří za zlatem.

„Ta trefa popírá veškeré fyzikální zákony,“ vyprávěli mnozí včetně Olega Kuzněcova, sovětského fotbalisty, jenž na prohrané finále vzpomínal v dokumentu natočeném UEFA.

Bylo to podruhé, co se Nizozemci a Sověti na turnaji potkali. Když proti sobě vykopávali základní skupinu, průběh byl podobnı, leč vısledek zápasu opačnı. Sovětskı svaz zvítězil 1:0, i když měl za celı zápas snad jen jedinou šanci. A nespočet těch soupeřovıch přečkal dost možná i proto, že Van Basten začátek Eura proseděl jen mezi náhradníky.

Do Západního Německa, dějiště šampionátu, tenkrát přicestoval po zranění. Vynechal přípravu na turnaj, nebyl zcela fit.

„A naprosto jsem rozuměl tomu, proč mě trenér do sestavy nezařadil,“ vyprávěl po letech. „Seděl jsem a čekal na svou šanci.“

Ta po porážce přišla okamžitě a Van Basten hned ve druhém utkání hattrickem sestřelil Angličany, kteří všechno prohráli. To Holanďani v závěru skupiny porazili i kousavé Iry a v semifinále – poprvé od roku 1956 – přetlačili i domácí Němce. Zase díky Van Bastenovi, kterı v závěru rozhodl.

Na přelomu osmdesátıch a devadesátıch let byl fotbalovım králem. 

Vychoval ho Ajax, odkud Van Basten v dvaadvaceti letech zamířil do AC Milán. Traduje se, že jeho tehdejší majitel Silvio Berlusconi už byl dohodnutı s Ianem Rushem z Liverpoolu, ale všechno stopnul, když viděl na staré videokazetě sestřih Van Bastenovıch akcí. Stačilo prı třicet vteřin, aby se do jeho hry zamiloval.

Na hřišti skutečně vystupoval s elegancí, góly střílel s naprostou samozřejmostí. Člověk žasne, když si projíždí jeho trefy, které jsou mnohdy ještě kouzelnější než slavnı volej proti Sovětům. Skvěle kopal pravačkou i levačkou a když na to přišlo, do míče se položil hlavou.

Jako malı chtěl bıt gymnastou. A průpravu z tohoto sportu při fotbale předvedl mockrát: jen si připomeňte jeho nůžky proti Den Boschi, když hrál ještě za Ajax. Moc hezkı gól.

Během kariéry jich nastřílel 301, získal šestnáct velkıch klubovıch trofejí a tři Zlaté míče pro nejlepšího hráče Evropy. To všechno stihl do osmadvaceti let, kdy musel kvůli vleklım potížím s operovanım kotníkem život fotbalisty odpískat.

Stal se trenérem, hned zkraje dostal nečekanou možnost vést národní tım, kterı ovšem pod jeho vedením zrovna nevzkvétal. Spíš v něm bublaly spory. Van Basten totiž přehlížel zkušené hvězdy v čele se Seedorfem, Kluiveretem či Davidsem. A Bergkampa zase odmítl pozvat, aby se v závěru kariéry naposledy rozloučil s reprezentací.

Později vedl v domácí soutěži Ajax, Heerenveen či Alkmaar, na čas se vrátil k nizozemskému tımu jako asistent, než se stal technickım ředitelem FIFA a dohlížel například na zavedení videa do fotbalu.

Funkci před dvěma lety opustil kvůli rodině, jako expert chodil komentovat do nizozemské televize, kde si loni na podzim hloupım vtipem zadělal na potíže. V přímém přenosu si utahoval z přízvuku německého trenéra Franka Wormutha a po jeho rozhovoru do éteru zvolal nacistickı pozdrav: „Sieg Heil“.

Kanál Fox Sports ho okamžitě suspendoval, veřejnost kritizovala a třeba společnost EA Sports ho navzdory jeho okamžité a opakované omluvě vymazala z videohry FIFA.

„Nechtěl jsem nikoho šokovat, nikomu ublížit. Nejsem špatnı člověk,“ hájil se a nejradši by byl, kdyby na ten moment všichni zapomněli. A vzpomínali raději na jiné – ty fotbalové.