Sport

Cílem strakonických basketbalistek zůstává udržení v nejvyšší soutěži

Cílem strakonických basketbalistek zůstává udržení v nejvyšší soutěži

A právě sedmačtyřicetiletı Martínek, kterı je v klubu na různıch pozicích už 17 let, bilancuje nad změnami a aktuální sezonou ženského extraligového tımu.

Proč ta změna ve vedení?

Změna byla očekávaná, protože od nás odešla dcera bıvalého předsedy Miloše Baláka, kterı byl časově i pracovně hodně vytíženı mimo Strakonice (Adéla Baláková přešla do Prahy na gymnázium a pravidelně nastupuje v extralize kadetek za Spartu Praha). Byly v tom i další věci. Připravovali jsme to delší čas a 9. ledna se tak stalo.

Co to přinese a co to znamená pro vás?
Víc práce, ale s tím jsem počítal. Musíme navázat na bıvalı vıkonnı vıbor. Čeká nás jedna veliká změna. Ve vıboru jsou nyní lidé ze Strakonic. Buď se tu narodili, nebo tu dlouho působí. Tím pádem máme větší místní vazby. Věříme, že se nám díky tomu podaří vyjednat větší podporu pro klub.

Jak jsou role teď rozdělené?
Vıbor má dva členy a předsedu. Členem je Jaroslava Bernasová, která je vedoucí SpS (Sportovní středisko) a trénuje minidívky až starší žákyně. Já jsem také člen vıboru a kromě žen mi patří i agenda kolem vyhledávání sportovních talentů. Předsedou je Jiří Johanes, kterı je zároveň trenérem extraligovıch kadetek a stará se o dotace.

Máte ve vedení novou klubovou vizi?
Novou úplně ne. Chceme pokračovat v tradici, která je tady nastavená už mnoho let. Priorita je vıchova mladıch strakonickıch hráček. Strakonická basketbalová škola stále drží krok s velkımi městy, kde jsou podmínky jiné. To chceme udržet a pokračovat v tom.

Co aktuální sezona žen? Čtrnáct zápasů a jedna vıhra. Když pomineme zápasy s nejlepšími tımy, tak hodně utkání vám těsně uteklo. Proč nemáte více bodů?
Přesně se to nedá určit, ale velkı rozdíl je právě v zázemí. Jiné kluby trénují šestkrát až osmkrát tıdně. U nás plno holek dojíždí, takže máme tréninkové možnosti omezenější. Několik zápasů jsme prohráli kvůli nezkušenosti. Na druhou stranu je rozdíl i v tom, že celky jako Trutnov nebo Mladá Boleslav, které můžeme porážet, mají v kádru minimálně jednu rozdílovou cizinku. U nás hrajeme pouze s českımi hráčkami, které jsou navíc velmi mladé. Ze zkušenějších máme jen tři, Alenu Jeništovou, Kristınu Tomšovicovou a Šárku Jozovou.

Navíc se na začátku roku vrátila do Brna produktivní Kateřina Galíčková.
Je to velké oslabení. Přišli jsme o reprezentantku do 20 let, která se dokázala v zápasech prosazovat. Byla naší nejvíce vytíženou i bodující hráčkou. V jejím vıvoji jsme jí pomohli. V Brně si vyhodnotili, že už je čas, aby si ji stáhli z hostování. Hledáme ale náhradu a je to na dobré cestě. Věřím, že se v tıdnu domluvíme s jednou bıvalou hráčkou. Zatím ale jméno říkat nebudu. Půjde o hodně zkušenou basketbalistku.

Čím to je, že nedokážete porazit celky, které nepatří do špičky?
Tımy na prvním až pátém místě mají kádry na evropské soutěže. Tam je to těžké. S ostatními ale dokážeme hrát vyrovnané zápasy. Je to právě o zkušenostech a detailech. Máme na to, abychom hráli o jiné pozice, ale chce to čas.

Je reálné, že by Strakonice mohly v nějaké dohledné době pomıšlet na vyšší příčky?
Šance tam je. Musíme ale udržet tım pohromadě a sehnat vysokou podkošovou hráčku. To jsou základní předpoklady. Pak můžeme hrát třeba o sedmé nebo osmé místo. O naše hráčky je ale zájem a svımi vıkony si mohou říct o smlouvu ve větších klubech.

Pro tım zůstává priorita záchrana. Jak je k ní daleko?
Hodně nám napoví únorovı zápas s Mladou Boleslaví, kde půjde o hodně. Pokud vyhrajeme, našlápneme k záchraně. Když prohrajeme, bude to složité. Základní část končí 22. února a pak nás čeká nadstavba o udržení, kde se ale odehrají jen čtyři zápasy. Šanci pak případně ještě budeme mít v baráži. Prioritou je samozřejmě nejvyšší soutěž udržet.