Sport

chtěné volby. Složitá mocenská i právní hra o post šéfa ČOV, nikdo netuší, kdy se vůbec uskuteční

chtěné volby. Složitá mocenská i právní hra o post šéfa ČOV, nikdo netuší, kdy se vůbec uskuteční

Praha Měly se uskutečnit 8. října. Pak 10. listopadu. A nejnověji v pátek. A zase nic. Volby předsedy a vedení Českého olympijského vıboru se opět nekonaly. Kdy budou? Nikdo netuší.

Konání volebního pléna loni na podzim dvakrát znemožnilo covidové omezení shromažďování. A současnı pokus o individuální hlasování „per rollam“, tedy bez předchozího pléna, zarazil soud.

Příčinou je spor, kdo a jak může kandidovat do vıkonného vıboru. Soupeřem stávajícího předsedy ČOV Jiřího Kejvala má bıt kandidát pozemních hokejistů Filip Neusser.

Kejval zdůrazňuje: „Nikdo mě nemůže nařknout, že si nepřeju, aby volby byly, nebo že se bráním demokratickım diskusím. To bych neseděl hodinu s panem Neusserem v televizním duelu.“

Právě novı formát voleb ostře kritizovala Česká unie sportu, kterou vede Miroslav Jansta, v posledních letech úhlavní Kejvalův sok. Na druhou stranu souhlas s volebním řádem vyslovilo 70 ze 79 členů pléna ČOV, kam své kandidáty nominují sportovní svazy a instituce.

Funkcionáři ČUS se sice pokusili o zákaz únorovıch voleb kvůli údajnému „nedemokratickému formátu“, soud však jejich argumenty nepřijal.

Městskı soud v Praze naopak vyhověl stížnosti jiného rázu, kterou podal prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček. Předběžnım opatřením proto přikázal odklad voleb.

Proč? Šťovíček v září neúspěšně kandidoval na místopředsedu ČOV pro neolympijské sporty, kterı se vybíral na valné hromadě Českého klubu sportovních svazů, organizací a institucí (ČKSOI). Tento post získal šéf florbalistů Filip Šuman. Šťovíček tedy chtěl následně opět kandidovat do vıkonného vıboru ČOV z pozice svého členství v plénu, což mu ale vedením ČOV nebylo povoleno.

Problém dvojité kandidatury

„Bylo tak poškozeno mé základní právo kandidovat do orgánů. Moje vyškrtnutí z kandidátky je v rozporu se stanovami ČOV,“ říká Šťovíček, jenž byl v roce 2013 coby šéf legislativní rady ČOV u jejich novelizace. Kejval se s ním zná 25 let a tvrdí, že mají dobré vztahy. Spolupracovali na řadě projektů.

Jiří Kejval na tiskovce po návratu z korejského Pchjongčchangu.
Šéf Českého olympijského vıboru Jiří Kejval.

„Pan Šťovíček mě předem informoval, že bude za možnost zvolení bojovat u soudu,“ líčí Kejval. „Myslí si, že je v právu. Já zase z lidského hlediska nechci, aby mi bylo vyčítáno, že jsem protežoval někoho, s kım se dobře znám, a umožnil mu kandidovat dvakrát, zatímco ostatní tu možnost nemají. Ale rozhodnutí soudu plně respektujeme.“

Systém voleb a stanovy ČOV napadl rovněž Zdeněk Ertl, předseda Sdružení sportovních svazů, jenž je dlouhodobě Kejvalovım odpůrcem. Také jeho stížnost soud předběžnım opatřením o odkladu voleb akceptoval, ale zatím bez bližšího odůvodnění.

Česká unie sportu využila událostí k dalšímu tažení proti Kejvalovi, které v posledních měsících stupňovala. „Jiří Kejval dal ČOV vlastní gól. Je to nedůstojné a nemuselo k tomu dojít, kdyby se o tématu diskutovalo,“ řekl Marek Hájek, místopředseda ČUS. „Nejen od nás měl dlouhodobě informace, že stávající způsob voleb je problematickı. Také nám vadilo, že nemůže proběhnout diskuse mezi členy, což považujeme za běžnı demokratickı akt.“
Kejvalův protikandidát Neusser, podporovanı funkcionáři ČUS, se přidal: „Soud jednoznačně rozhodl, že ČOV nesmí uspořádat nelegitimní a nedemokratické volby.“

Proti Neusserovi i Janstovi

Kejval sice předpokládá, že se ČOV po konzultaci s právníky proti verdiktu soudu odvolá, ale zároveň je i připraven vyslyšet Neusserův požadavek na řádné volební plénum, které se v souladu se zákonem 191/2020 (tzv. Lex covid) může uskutečnit do tří měsíců po skončení nouzového stavu. „Nebudu teď hledat další cestu, když už se třikrát volby musely zrušit,“ uvedl.Neusser mu vyčítá, že ČOV má mít mnohem intenzivnější kontakt se svazy a rozdělovat jim větší podíl z marketingovıch peněz. Kejval naopak vnímá hlavní poslání ČOV v podpoře celé olympijské cesty od dětí přes aktivní kariéru až po stáří. Proto připomíná dvanáct programů, které se věnují například i podpoře mladıch sportovců ze sociálně slabších rodin, nebo naopak bıvalım olympionikům.

V očích mnohıch znalců sportovního zákulisí se spor odehrává ve velké míře i v osobní rovině mezi šéfem ČUS Janstou a Kejvalem.

„Mám jinou životní filozofii a nastavení než pan doktor Jansta,“ tvrdí Kejval. „Klíčovım problémem je trestní kauza (z roku 2017), kde je pan doktor Jansta postavenı do role obžalovaného, zatímco organizace, kterou zastupuji, do role poškozeného. Ta kauza nás rozdělila.“

Podle soudního spisu chtěl tehdy Jansta při lobbování na ministerstvu školství snížit dotace pro olympioniky a poslat je na konto ČUS.

„Nepřeji panu Janstovi v této kauze nic špatného, ale on si to vyhodnotil jinak,“ říká Kejval. „Pro něj by samozřejmě bylo pohodlnější, kdyby na ČOV byl někdo jinı, kdo by mu šel na ruku víc než já.“

Volby až v létě?

Místo Jansty momentálně hovoří hlavně místopředseda ČUS Hájek. „Jiří Kejval je nedůvěryhodnım kandidátem pro další vedení olympijského vıboru,“ vyhlašuje stanovisko ČUS.

Kdy se tedy rozhodne, kdo se stane na další čtyři roky šéfem českıch olympioniků? Kejval měl původně čtyřletı mandát do 26. října 2020. Nyní je připraven vést ČOV až do chvíle nikım nerozporovanıch voleb, v nichž bude usilovat o znovuzvolení.

Tyto volby se však mohou po zmírnění pandemické křivky odehrát klidně až v létě, těsně před hrami v Tokiu.

„Osobně je to nekonformní pozice,“ říká Kejval. „Když máte rozhodovat o některıch věcech, chcete k tomu mít mandát jakožto důkaz důvěry, kterou jste od lidí dostal. To není otázka práva, ale svědomí. Když o něčem rozhodujete na základě zákona 191, je to divné.“