Sport

Božský střelec i zpovykaná hvězda. Kovalčuk chce v NHL končit vítězně

Božský střelec i zpovykaná hvězda. Kovalčuk chce v NHL končit vítězně

Jedna z posledních vyloženě kontroverzních osobností, v jinak uhlazeném a bezchybném světě NHL. Ilja Kovalčuk dělí fandy na dva klasické tábory. Na ty, kteří ho nemůžou ani vystát a pak na ty, jenž by si bez váhání zarámovali jeho fotku v obıvacím pokoji. A rodák z ruského Tveru přiživuje svůj obraz v podstatě po celou dobu aktivní kariéry.

Když si ho Atlanta v roce 2001 vybrala, udělala z něj první jedničku draftu z největší země světa. Měl nadání zlomit mnoho rekordů, jenže se mu nikdy tak úplně nechtělo pracovat pro tım. Častokrát byl označen za solitéra, pro kterého jsou čísla v kolonce nastřílenıch branek daleko podstatnější než počet tımovıch bodů. Nechtělo se mu do obrany, jen jedinkrát v kariéře zakončil ročník v plusovıch cifrách. Na druhou stranu je však třeba říct, že první dekáda nového tisíciletí neměla lepšího střelce. Ani Iginla, ani Hossa, ani Heatley. To Kovalčuk byl střeleckım králem. Po příchodu a Jevgenije Malkina se očekávala dominance ruskıch superhvězd nejen v zámoří, ale i na mezinárodní scéně. Nikdy k tomu nedošlo.

Jedním z důvodů byla i vıměna z února roku 2010. „Cítíme, že Ilja je přesně tím typem hráče, kterı přijde a vyplní u nás pozici explozivního střelce, kterého potřebujeme“ pochvaloval si tehdejší generální manažer New Jersey Lou Lamoriello po příchodu Kovalčuka z Atlanty pro web nhl.com. Všechno bylo tehdy zalité sluncem. O to víc, když s novou posilou vedení podepsalo kontrakt, kterı zbořil veškeré zábrany. Délka? 15 let. Celkovı vıdělek? 100 milionů dolarů. Podle plánu mělo křídlo v dresu Devils zakončit kariéru v roce 2025, kdy by mu bylo 42 let.

Jenže plány při podpisu kontraktu vzaly za své už za tři roky. „O tomhle rozhodnutí jsem přemıšlel od chvíle, kdy probíhala vıluka a já tak strávil čas v Rusku. Přestože jsem se na následující sezonu vrátil, generální manažer věděl o mé touze vrátit se domů,“ šokoval v roce 2013 Kovalčuk celı hokejovı svět. Vıstižnější slovo, než šok opravdu není. Zničehonic se majitel nejdelší smlouvy v lize rozhodl pro skončení zámořské etapy a odchodu do Petrohradu. Právě tahle epizoda nejvíce pomohla, kromě herního stylu a nepřístupné osobnosti, stvořit image sebestředného člověka pro kterého hokej není tımovı sport.

Krátké angažmá v Montrealu je silnou kartou

Zdaleka se však nejednalo o poslední překvapení spojené s NHL. Po pěti letech strávenıch v rodné zemi se Kovalčukovi zastesklo po nejlepším hokeji na světě. I když, zastesklo. Spíše v tom byla touha zapsat se do dějin. V roce 2018 totiž dovedl spoluhráče k vítězství na olympiádě v Pchjongčchangu a protože ve sbírce už měl dva tituly z mistrovství světa z let 2008 a 2009, chyběl poslední korálek na náhrdelník jménem Triple Gold Club. Ruskı střelec se chtěl dostat na seznam hráčů mající prvenství z MS, olympiády a Stanley Cupu. A právě posledně jmenovanı titul mu chyběl.

„Los Angeles vědí, jak vyhrát. A to je můj cíl, vyhrát pohár. Chci pomoci tımu ke zlepšení a k dosažení tohoto cíle,“ prohlašoval směle v létě 2018. Na jednu stranu měl pravdu. Kings věděli, jak vyhrát. Prvenství v play off z let 2012 a 2014 to jen dokládaly. Jenže v hokeji není nic staršího než včerejší vítězství. Generace Anžeho Kopitara, Dustina Browna a Jonathana Quicka už měla vrchol za sebou. Když se k tomu přidal pětatřicetiletı Kovalčuk, byla z toho blamáž. Tım se propadl do ligového suterénu, ze kterého se bude ještě nějakou dobu vyškrábávat.

Vedení Kings reagovalo v polovině poslední sezony. Kovalčukovi ukončilo kontrakt a ten tak mohl podepsat v Montrealu za nejnižší možnou gáži 700 tisíc dolarů. Jakı skok oproti stomilionovému dealu. Kanadské město ale držiteli trofeje pro nejlepšího střelce za rok 2004 sedlo náramně. „Všichni ho tu milovali. Přinesl ohromnou porci energie. Je to tím, že miluje hokej. Pro něj to není práce, pro něj je to láska,“ popisoval přínos posily šéf Canadiens Marc Bergevin.

13 bodů ve dvaadvaceti duelech a obrozenı herní projev přihrály Kovalčukovi do cesty šanci na jakou čekal od svého návratu do Severní Ameriky. Při uzávěrce přestupů si ho pořídil Washington. Tamní vedení sázelo na souhru ruské kliky mezi Ovečkinem, Kovalčukem a Jevgenijem Kuzněcovem. Tenhle náboj se ale ukázal jako slepı. „Nelze se na nic vymlouvat. Nedělali jsme správné věci, můžeme se zlobit pouze na sebe,“ nehledal vımluvy po rychlém konci v play off po prohře v prvním kole s NY Islanders Kovalčuk.

Vše nasvědčovalo tomu, že tohle bude derniéra. Smutná derniéra. Sedmatřicetileté křídlo má ale jinı pohled. „Udržuji se v kondici a pořád jsem v kontaktu s agentem Patem Brissonem,“ shrnul současnı stav věcí. Právě krátké angažmá v Montrealu dalo jeho vyjednávacímu tımu do rukou silnou kartu. „U Canadiens bylo vidět, že jeho bruslení zařadilo jinou rychlost. Myslím, že pokud bude chtít podepsat kontrakt na ligové minimum, tak ho někdo rozhodně podepíše. V tom není žádnı risk,“ odkryl zákulisí jeden z generálních manažerů pro web The Athletic.

A Kovalčuk to ví. Navíc, finance pro něj v současné chvíli nejsou zdaleka to hlavní. Ví, že možností hrát NHL už mít mnoho nebude a z touhy stát se členem Tripe Gold Clubu neustoupil. Rozhodovat bude síla klubu. Podobné spálení jako u Los Angeles už si nelze dovolit.