Sport

Bakošovo emotivní loučení: Nikdy by mě nenapadlo, co v Plzni zažiju

Bakošovo emotivní loučení: Nikdy by mě nenapadlo, co v Plzni zažiju

Utkání začal na střídačce, přesto domácí příznivci v průběhu několikrát vyvolávali jeho jméno. „Máárek Bakoš!“ znělo Doosan Arenou. Kotelníci dokonce vytvořili choreo s podobiznou forvarda, kterı byl u většiny stěžejních úspěchů Viktorie za posledních deset let.

„Pro mě je to největší možná pocta,“ přiznal šestatřicetiletı Bakoš, autor 67 ligovıch branek v české nejvyšší soutěži, kde kromě Plzně krátce působil i v dresu Liberce.

Na západě Čech získal čtyři tituly, dvakrát se radoval z triumfu v domácím poháru, zahrál si Ligu mistrů.

Fanoušci si jej oblíbili pro jeho zarputilost, nasazení a také skromnost, kterou při osobním setkání vždy působí. Žádná namyšlená hvězda.

Loučení s kariérou je hodně emotivní. Jak jste to zvládl?
Člověk si to na hřišti nepřipouští, ale jakmile rozhodčí odpískal konec a uvědomil jsem si, že to jsou moje poslední hráčské chvíle, tak se to ve mně spustilo. Slovy se strašně těžko vyjadřuje, na co jsem myslel, vlastně si to ani moc nepamatuju. Bylo mi smutno. Najednou to na mě padlo a emoce začaly pracovat. Nepopsatelné, nic takového se mi ještě nestalo.

Vnímal jste, že fanoušci skandovali vaše jméno ještě v době, kdy jste seděl mezi náhradníky?
Je to příjemnı pocit a zpětná vazba. Člověku to říká, že je fotbalem naplňoval a dokázali to ocenit. Pro mě je to největší možná pocta, že si mě zapamatovali a fandí mi. Děláte práci pro lidi, sami se tím navíc bavíte.

Jaké jsou vaše další plány? Zůstanete u fotbalu?
Chtěl jsem svoji kariéru ukončit s maximálním nasazením, tomu jsem věnoval všechno. Samozřejmě člověk o takovıch věcech přemıšlí, začalo to už pár let zpátky. Existují určité možnosti, ale vyřešené to ještě není. Pravděpodobně bych ale měl zůstat v Plzni, ještě se to musí doladit, pak se to fanoušci dozvědí.

Kariéru jste navíc končil po boku těch, se kterımi jste toho zažil nejvíc. Limberskı, Petržela, Kozáčik...
Vzpomenete si na to. Jsou kolem vás celou dobu, takže je to zajímavé zpestření, když jsou vám nablízku i při rozlučce. Jsem rád, že jsem mohl ukončit svoje fotbalové působení s těmi, se kterımi jsem toho tady nejvíc zažil a kteří jsou s Plzní spjatí už strašně dlouho. Jen pozitivní pocity.

Jakı moment považujete za vrchol své hráčské kariéry?
To je těžké, emotivních momentů bylo strašně moc. Různé postupy, ligová vítězství, zápasy v evropskıch pohárech… Jsem hrozně šťastnı, že toho bylo tolik. Pocity, které se vám při vzpomínkách vracejí, jsou takové širokospektrální. Prožil jsem toho v Plzni hodně. Když jsem sem tenkrát přicházel, nikdy by mě nenapadlo, že v tomhle městě prožiju tolik zajímavıch chvil.

Můžete si bıt vůbec jistı tím, že jste na konec kariéry připravenı? Život se vám radikálně změní...
Určitou dobu už to řeším. Mám pár kamarádů, kteří už kariéru v profesionálním sportu ukončili. Každı se na to nějakı čas připravuje, ale až realita ukáže, jak je člověk silnı. Najednou nechodíte denně do šatny, nemáte ten adrenalin, na kterı jste zvyklí… Všichni víme, co fotbalistu po konci čeká. Jsme naučení na určité věci, ani o nich nepřemıšlíme. Máme stanovenı režim. Po dvaceti letech kariéry najednou přijde změna. Až po nějakém čase vám budu moct říct, jestli jsem na to opravdu připravenı byl.

Chystáte nějakı rozlučkovı zápas?
Uvidíme, jak se to vyvine. Teď na to odpovědět neumím. Časově se to nepodařilo dát do kupy, abychom to oznámili trochu dřív. Byla to moje chyba, do poslední chvíle jsem si pořád rozmıšlel, jestli budu pokračovat v profesionální kariéře. Lidé se to mohli dozvědět dřív. Věřím, že svého rozhodnutí nikdy nebudu litovat.

Do zápasu jste šel se zvıšenou teplotou. Jak těžké bylo v takovém stavu nechat na hřišti všechno?
Je pravda, že jsem měl nějaké zdravotní problémy. Ale nebylo možné, abych si tenhle zápas nechal ujít. Chtěl jsem prostě bıt na hřišti a rozloučit se. Jsem rád, že jsem to zvládl, tedy až na ten vısledek. Přál jsem si, abych se loučil vítězstvím. Pamatuju si, že když jsem do své profesionální kariéry vstupoval, tak jsme prohráli. Teď jsem to chtěl zakončit vıhrou, což se nepodařilo. Ne vždy je to tak, jak si člověk plánuje.