Relax

Zeptali jsme se vědců: Jak hlízkovité bakterie zpracovávají vzdušný dusík?

Zeptali jsme se vědců: Jak hlízkovité bakterie zpracovávají vzdušný dusík?

Hlízkové bakterie jsou něco mezi anaeroby a snad i mikroaerofily, čili nízká koncentrace kyslíku je přímo nezabíjí, ale vyloženě prostředí s kyslíkem nevyhledávají. Na otázku odpověděl Ing. Mgr. Jana Pilátová, katedra experimentální biologie rostlin z Přírodovědecké fakulty UK.

A to i kvůli nastavení svého metabolismu směrem k fixaci vzdušného dusíku, což je striktně anaerobní proces. Proto jim rostlina kolem jejich buněk vytváří „hlízku“, a tak jim poskytuje prostředí vyplnění leghemoglobinem (na řezu má narůžovělou barvu) - vysokoafinitním vychytávačem kyslíku, kterı je chemicky příbuznı s naším hemoglobinem, a to proto aby difúzi kyslíku k symbiotickım bakteriím eliminoval. Tímto filtrem dusík prochází, ale kyslík již ne.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail [email protected] a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

Fixace dusíku se objevuje i u jinıch mikroorganismů - např. u sinic. Sinice mohou v parnıch letních měsících na přehradách přerůst řasy, které si samy dusík fixovat neumí, a tak nám znepříjemnit koupání a vodu znehodnotit i co do pitnosti (mohou totiž tvořit jedovaté cyanotoxiny.) 

Fixace dusíku u nich je zajímavá, různé druhy k ní přistupují různım způsobem - jedny pro ni dedikují speciální buňky, které nefotosyntetizují, nevytvářejí kyslík, jsou proto průhledné, mají velmi tlusté buněčné stěny a od aerobního prostředí kolem se tak snaží chránit svůj dusík-fixující aparát. Jiné fixují vzdušnı dusík přímo ve fotosyntetickıch buňkách, ale během noci, kdy světelná fáze fotosyntézy produkující kyslík neprobíhá, naopak buňky dıchají a kyslík spotřebovávají.