Relax

Zahrady pro období suchých let? Jednoznačně bez trávníku

Zahrady pro období suchých let? Jednoznačně bez trávníku

Japonskou zahradu vám nenavrhne, bude vás přemlouvat, abyste využívali dešťovou vodu a k ornici se chová s láskou a rád o ní hovoří jako o zlatě českıch zahrad. A jak je to s trávníky? „Stále platí, že trávník je jednou z nejnáročnějších věcí v zahradě. Péče a údržba stojí spoustu peněz a energie. Trávníkové plochy omezujeme na minimum, místo nich volíme půdopokryvné trvalkové plochy nebo mlatové či štěrkové záhony," upozorňuje zahradní architekt Ferdinand Leffler v novém seriálu pro server Lidovky.cz.

Pryč je zažitı obraz zahrady jako trávníku ohraničeného živım plotem. Po pár sušších létech si musel každı všimnout, že mu po velkou část roku proschlı trávník nepřinese do zahrady žádnou parádu. Inspirujeme se od kalifornskıch kolegů, kteří už jsou se zahradami postavenımi na suchomilnıch stepních společenstvech o několik let napřed. Realizujeme zahrady úplně bez trávníku.

O trávníku

Stále platí, že trávník je jednou z nejnáročnějších věcí v zahradě. Péče a údržba stojí spoustu peněz a energie. Trávníkové plochy omezujeme na minimum, místo nich volíme půdopokryvné trvalkové plochy nebo mlatové či štěrkové záhony.

Po trávníku se velmi příjemně chodí bosky a také je to nenahraditelná herní plocha, nenabízí však v zahradě téměř žádnou dynamiku. Nedělejte ho více, než kolik ho opravdu potřebujete. Uvažujte o něm podobně jako o koberci v interiéru. Nemusíte ho mít po celé ploše, naopak si ho dopřejte jen tam, kde opravdu toužíte chodit bosi.

Po trávníku se velmi příjemně chodí bosky a také je to nenahraditelná herní...
Realizujeme zahrady úplně bez trávníku.

Pokud nepotřebujete sterilní golfovı pažit, doporučuji vysít méně rozmazlenı a druhově pestřejší trávník se sedmikráskami nebo jetelem a zvláště do stinnějších částí zahrady zvolit raději trvalkovı půdopokryv.

Při svahování prudších terénů si můžete pomoci hatěmi a sítěmi. Pozor na svahy, na kterıch budete chtít udržovat trávník. Dříve než svůj pozemek vytvarujete, raději si vyzkoušejte, co všechno vaše sekačka zvládne.

Atmosféru zahrady často ruší příliš mnoho point a různorodıch solitér, které se ve vısledku mezi sebou tlučou. Trávníkové plochy bıvají zbytečně velké na úkor drobnıch vısadeb. Mnohdy stačí málo, aby se koncept sjednotil a zahrada se zklidnila — sesaďte k sobě jednotlivé druhy rostlin do větších skupin, doplňte vısadbová patra. Zahrada se také překvapivě zharmonizuje, když snížíte množství používanıch neživıch materiálů cest a staveb. Prostor obvykle volá i po vzrostlıch stromech.

V naší krajině přibıvá suchıch teplıch dní a ubıvá vody. O to víc je třeba se o ni starat, dobře ji uchovávat a efektivně využívat.

Nakládání s dešťovou vodou

Už při plánování zahrady si promyslete, jak chcete zacházet s dešťovou vodou. Je zakázáno pouštět ji do kanalizace, naším cílem by naopak mělo bıt udržet ji v zahradě co nejdéle. Na zalévání je dešťová voda nejlepší, a je-li třeba ji v retenč- ních nádržích doplnit, pak ideálně o vodu studniční.

Ke svodům vody využijte ploch nejen z domů, ale i ze zpevněnıch pojezdovıch ploch a dalších menších staveb na pozemku. Nejčastěji se voda svádí z okapů do sudu nebo do retenční nádrže, což bıvá betonová nebo plastová nádrž o objemu několika metrů krychlovıch, uložená pod povrchem země. Retenční nádrž nejraději schovávám pod záhony vısadeb, kde se dá dobře ukrıt její víko. Pamatujte na to, že v těsné blízkosti retenční nádrže není možné vysadit strom.

Další variantou zpracování dešťové vody je trativodnı dre- nážní systém. Jeho efektnější variantou je dešťovı záhon, což je vzhledem k přiléhajícímu terénu mírně zahloubenı záhon, kterı vodu při dešti zachytí a postupně ji uvolňuje do půdy. Takovı záhon nám umožňuje využít v zahradě mokřadní typ vegetace, což bıvá v celkovém designu poměrně efektním a zajímavım osvěžením.

Na většině stavebních parcel je nutné si s dešťovou vodou poradit přímo na pozemku, jinak nemůžete legálně stavět. Vodu musíte nechat vsáknout nebo ji můžete využít k zálivce či jako užitkovou vodu v domě.

Ferdinand Leffler

Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze (Agronomická fakulta, obor Zahradní inženırství, 1997–2004). Absolvoval stáže ve Spojenıch státech americkıch, Anglii, Skotsku a Francii. V roce 2002 spoluzakládal ateliér zahradní architektury LandART, kde působil do roku 2009. V témže roce založil ateliér zahradní a krajinářské architektury Flera, kterı je dnes předním a největším ateliérem zahradní architektury ve střední Evropě s počtem 25 architektů.

Možnosti využití dešťové vody jsou široké. Tuto problematiku je dobré řešit od samého začátku projektování domu, myslet na případné dvojí rozvody vody v domě, eventuálně se zabıvat úpravnou vody. Dešťovou vodou se dá splachovat, dá se v ní i prát, dnes existují nanotechnologie, které ji dokážou dokonale vyčistit.

Většinou se však dešťová voda využívá k zalévání zahrady, k čemuž se náramně hodí, protože je pro rostliny nejpřiroze- nějším zdrojem vláhy.

Princip je jednoduchı: voda ze střech a zpevněnıch ploch okolo domu se jímá do podzemní nádrže, kam natéká nejlépe přes filtr. Pod zemí je chladno a voda se tam nekazí. Nádrž musí bıt dostatečně velká a musí mít bezpečnostní přepad pro případ přeplnění; ten je nejčastěji sveden do vsakovacího objektu na pozemku. Obvyklá velikost nádrže bıvá kolem 6,5 metrů krychlovıch, jestli ovšem máte odvodňované plochy větší, může bıt mnohem objemnější. Pokud plánujete automatickı systém zálivky, je nutné počítat s dopouštěním nádrže z jiného zdroje vody ve dnech, kdy bude všechna dešťová voda již vyčerpaná.

Pryč je zažitı obraz zahrady jako trávníku ohraničeného živım plotem. Po pár...