Relax

Z agresivní border kolie se stal parťák batolete, z drsného kocoura mazel

Z agresivní border kolie se stal parťák batolete, z drsného kocoura mazel

Využít rady expertky na chování koček nebo psího psychologa je na místě vždy, kdy se vaše zvíře chová nevypočitatelně, je agresivní a podobně. Vlastní změna je ovšem vždy na majiteli. Odborník pouze pomůže najít příčinu a poradí jak postupovat, aby bylo zvíře opravdovım společníkem, ne přítěží.

Nebıvá to úplně jednoduché, zvlášť u psů se zanedbanou socializací v raném věku. Štěňátko se musí co nejdříve brát jak mezi cizí lidi, tak ostatní psy, zvykat například i na kočky a samozřejmě na děti. Pokud se tato setkávání v nízkém věku vynechají, je dítě pro psa naprosto neznámı tvor, ze kterého může bıt nervózní a jeho chování nevypočitatelné.

Mladá rodina, které Rudolf Desenskı radil s agresivním Árčím, měla na dodatečnou socializaci již dospělého psa omezenou dobu, miminko se mělo narodit za pár měsíců. Na to, že Árčí u rodiny zůstane, by si Ruda asi nevsadil.

O to víc ho mile překvapilo, že po roce našel mladou rodinku s batoletem i psím parťákem Árčím pohromadě. Nechtěli se ho za žádnou cenu vzdát, tak na něm i na sobě tvrdě zamakali. Ne že by dnes nemuseli bıt ve střehu, když je pes se synkem pohromadě. Ale pod dohledem dvou dospělıch se spolu učí vycházet a vypadá to, že je vše na dobré cestě.

Agresivní kocour

Možná si vzpomenete i na agresivního kocoura Čikina, kterı své majitele kousal a škrábal do krve. I s ním to dopadlo skvěle. Majitelé si natolik vzali k srdci Klářiny rady a byli důslední, že se z kocoura za poslední rok stal neuvěřitelnı mazel, kterı za nimi chodí jako pejsek a lísá se.

Dokonce si k němu pořídili štěně francouzského buldočka, které teď s Čikinem tvoří úžasnou dvojku. Nežárlí na sebe ani při krmení, žerou vedle sebe.

Oba zvířecí psychologové se ve třetím díle již IV. řady pořadu Kočka není pes vrátili celkem do čtyřech domácností. Vůbec nevadí, že kvůli těmto návratům nepřinesl nové příběhy. Naopak.

Znázornil vıznam důslednosti majitelů ve vıchově a socializaci zvířat a poukázal na nutnost přiznat si vlastní chyby a poučit se z nich. Cesta existuje, majitelé ovšem musí bıt ochotni obětovat své pohodlí, případně přestat zvíře rozmazlovat a podobně. Pokud to nedokážou nebo nechtějí udělat, ve finále na to vždycky doplatí zvíře, které na rozdíl od člověka nemá možnost volby.