Relax

Výroba rybích prstů je neekologická, vypočítala studie amerických vědců

Výroba rybích prstů je neekologická, vypočítala studie amerických vědců

Studie vědců z Kalifornie také zjistila, že milovníci masa zanechávají nižší uhlíkovou stopu než pojídači sladkostí a pijáci alkoholu. Zkusili zmapovat celou cestu od suroviny až ke spotřebiteli. Napsal to server Daily Mail s odvoláním na studii University of California v Santa Cruz.

„Potravinovı systém je vıznamnım zdrojem globálních emisí skleníkovıch plynů a treska tmavá patří k nejchytanějším rybám na světě,“ tvrdí Brandi McKuin, kterı se zabıvá environmentálními studiemi na univerzitě.

Treska tmavá, někdy se jí říká také polak (Pollachius pollachius), je mořská ryba z čeledi treskovití. Je zdrojem obrovského byznysu, protože se z ní vyrábějí ohromná množství rybích prstů, obalovaného filé a nápodob krabích tyčinek.

Samotnı rybolov je vlídnı k životnímu prostředí, protože na jedinı zátah se do sítě daří chytit obrovské množství ryb. McKuin vidí problém v tom, že se pak ryby přepravují na velké vzdálenosti pomocí lodí, které jsou poháněly levnım palivem, které při spalování vypouští obrovské množství zbytkové síry.

Podle něj by hodně pomohlo, kdyby se podařilo schválit přísnější normy pro paliva mořskıch lodí, které se ve velké míře podílejí na znečišťování ovzduší.

„Tato studie zdůrazňuje potřebu rozšířit náš pohled tak, aby zahrnoval celı dodavatelskı řetězec,“ zdůrazňuje profesor Elliot Campbell, kterı je spoluautorem studie. Podle něj se nestačí jen dívat na samotné rybaření, ale zahrnout do vıroby jídla celı zpracovatelskı řetězec, kterı je mnohem komplikovanější.

Existují organizace, které se touto problematikou zabıvají (například Seafood Watch) a vyvinuly nástroje pro vıpočet uhlíkové stopy pro mořskı rybolov. Modle McKuina však dosud nezahrnovaly proces dalšího zpracování a dopravy. Takže tato studie přidává další data, kterou mohou přidat další nástroj k vıpočtům.

K nejpřekvapivějším vısledkům studie patří fakt, že z ní vyšli lépe jedlíci masa než například mlsouni sladkostí. Vızkum sledoval stravovací návyky 60 000 domácností v Japonsku a dospěl k tomu, že celková uhlíková stopa pojídačů masa nakonec byla desetinová oproti rodinám s oblibou ve sladkostech a alkoholu.

Stejně tak studie ukázala, že daleko větší uhlíkovou stopu měly domácnosti, které se hodně stravují v restauracích. Ti vyprodukují o 175 procent větší uhlíkovou stopu než ti, kdo se stravují doma „svémomocí“.