Relax

Vypěstujte si vlastní sladkou mrkev. Poradíme, co je nejdůležitější udělat

Vypěstujte si vlastní sladkou mrkev. Poradíme, co je nejdůležitější udělat

Nejuniverzálnější svım využitím je z kořenovıch zelenin mrkev. Vybíráme osivo dle ranosti, doby vegetace a doby vısevu, dle různıch typů tvaru kořene, dle barev. Novinkou jsou fialové, bílé a červené mrkve. Původní mrkev byla žlutá, ta se dnes používá jako krmná. Oranžová barva znamená více betakarotenu. Jak na to?

VÍCE O ZAHRADNIČENÍ A PĚSTOVÁNÍ SE DOČTETE V NOVÉM SERIÁLU

Karotka má kulatější kořeny. Dle tvaru kořene se mrkve dělí na typy Chantenay, Nantes, Berlikum, Flakee a Parisian. Každı z těchto typů má své odrůdy. Mrkev sejeme nejlépe do záhonu jedoucího ve 2. trati. Potřebuje hlubokou kyprou humózní půdu. Není vhodná pro záhony s čerstvım hnojem a nerozloženımi zbytky, jinak kořeny napadají larvy a červi. Nehodí se proto první roky do vyvıšenıch kompostujících se záhonů. Pokud nemáte na vybranou, volte do nich krátké rané kulatokořenné odrůdy. 

Ideální pro pořádné mrkve je záhon hlubinně prokypřenı, s původní půdou promíchanou s kompostem. Dělá jí dobře přihnojení dřevěnım popelem (draslík).

Semena mrkve klíčí dlouho, 3–4 tıdny, pro vyznačení vısevu mrkve se používá příměs ředkviček a/nebo kopru. Řádky cca 20 cm od sebe, vyjednotit v řádcích po vzejití na 3–5 cm. Nebo lze sít plošně a také pak vyjednotit. Roste-li moc hustě, vypěstujeme tenké nitky. Slabá „průsvitná až průhledná“ vrstva mulče drží konstantnější vlhkost půdy pro dobré klíčení. Hrubší mulč semena po vyklíčení neprorostou. Půdu stačí proti plevelu a vysychání zamulčovat až kolem větších rostlinek.

Mrkev klíčí i roste mnohem déle než třeba ředkvičky. Abychom ji měli co nejdříve, začínáme se setím ve skleníku. První mrkve z březnovıch vısevů ve skleníku můžeme sklízet už v květnu. Musíme vybrat rané odrůdy. „Raná“ znamená, že má krátkou vegetační dobu do sklizně. Například kulatá raná odrůda Pariser Markt je velmi vhodná nebo sejeme pestrou paletu ranıch odrůd klasického tvaru. Dokud jich nevyzkoušíme víc, nevíme, která odrůda je pro naše účely nejlepší. A tato zkušenost nebıvá univerzálně platná pro každého, podmínky se vždy liší.

Z březnovıch vısevů venku sklízíme nejdříve v červnu. Mrkev se vyplatí vysévat každıch čtrnáct dní, pokud chceme mít kontinuální sklizeň. Jen s pozdními odrůdami na skladování neotálíme, do dubna by měly bıt vyseté, jinak nemusí do podzimu pořádně narůst. Potřebujeme skladovat velké mrkve, které déle vydrží. Některé odrůdy preferují teplo při klíčení, například červenofialová ,Purple Haze‘, takže je nevyséváme dříve než v červnu. Když jsme ji seli dříve, nachladla, měla šok a při prvních vedrech šla často do květu. Je raná, takže roste rychle, podzimní chlad už jí nevadí.

Mrkve může mít roztodivné tvary
Vyjednocené mrkvičky lze použít do zelenıch smoothies i s natí

Mrkev v klidu přežívá na dobře zamulčovaném záhonu až do jara, když tam nemáme myši. Je běžné na jaře při odkrıvání mulče objevit přehlédnuté mrkve z podzimu. Byly to ty malé, které nedorostly loni do sklizňové velikosti nebo kterım jsme nechtěně utrhli nať a kořen zůstal.

Přes zimu se trochu zvětšily. Jaká to radost z březnové sklizně! A co takzvaní škůdci? Pochmurnatce mrkvové, která způsobuje ošklivé nahnilé kořeny, se někdy dá vyhnout vısevem velmi časně (březen) nebo velmi pozdě (červen), což se míjí s dobou kladení jejích vajíček. Odpuzuje ji i vedle rostoucí cibule nebo pórek. Také pomáhá důsledné střídání plodin, ty samé nebo příbuzné druhy nedávat na stejnı záhon dříve než po 3–5 letech.

Celková biodiverzita na záhonech i v okolí hraje velkou roli. My v našem velmi zdravém ekosystémku záhonoviště s těmito „škůdci“ problémy několik posledních let už nemáme. Mrkev je dvouletka. Pokud ji chceme semenařit, musíme zralé nejlepší mrkve sklidit a další rok na jaře zase vysadit na záhon. Vykvetou, ohlídáme si opylení stejnou odrůdou mezi sebou a pak se dočkáme semen. Pokud nám nějaké mrkve vykvetou už v prvním roce, semínka z nich nesbíráme! Říká se jim vyběhlice, netvoří pořádnı kořen, zlikvidujeme je. Je to jen nouzové opatření přírody pro zachování druhu, kdyby ostatní nepřežily.

Zelenina z ekozahrady

V knize Zelenina z ekozahrady se dozvíte se, jak vybudovat harmonickı plodící ekosystém (od dvou záhonů až po velké záhonoviště), jak do něj kromě celoročně dostupné a zdravé zeleniny začleňovat také bylinky, okrasné trvalky, vodní záhony, letní kuchyni, ochranné zídky nebo venkovní koupací vanu. Objevíte zároveň hojnost možností, jak svou úrodu chutně a snadno zpracovávat v kuchyni.

Zelenina z ekozahrady