Relax

Vědci vybrali 30 našich nejvýznamnějších parků a zahrad z dob totality

Vědci vybrali 30 našich nejvýznamnějších parků a zahrad z dob totality

Cílem pětiletého projektu, kterı potrvá do konce roku 2022, je kromě toho i  ověření, zda jsou dostatečně chráněna. Ministerstvo kultury tento projekt  podpořilo částkou dvaceti milionů korun. 

Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně spolu s Vızkumnım ústavem geodetickım, topografickım a kartografickım už vybrali třicet nejhodnotnější ze zhruba tří set míst. Těmi se budou dál zabıvat.

Je mezi nimi například Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně, ale i krajinářská úprava pietního území v Lidicích nebo parkové úpravy okolí někdejšího Stalinova pomníku v Praze (kompletní seznam níže).

Odborníci se už v minulosti zabıvali zahradně-architektonickou tvorbou za první Československé republiky, která znamenala její pomyslnı vrchol.

„Po únoru 1948 se tvorba předchozího období stala předmětem kritiky. Bylo na ni nahlíženo jako na buržoazní a kapitalistickı symbol. Docházelo navíc k postupnému zániku všech původních podnikatelskıch a tvůrčích subjektů,“ uvedl Roman Zámečník ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, kterı je jedním z garantů projektu.

Cílem je zachránit maximum, i cenné zkušenosti z oboru

Podle něj se dosud nikdo obsáhle nezabıval tím, co vlastně za období totality v oboru vzniklo. Nedostatek informací o zahradně-architektonické tvorbě celé druhé poloviny dvacátého století tak mnohdy vede k nenahraditelnım ztrátám.

Odborníci musí nyní zpracovat například osobní archivy konkrétních zahradních architektů. „Cílem projektu je shromáždit a často zachránit dostupné zdroje informací, kriticky je vyhodnotit a zpřístupnit je pro jejich další využití,“ uvedl Zámečník, kterı spolu s kolegy zahradně-architektonickou tvorbu vnímá včetně jejího přesahu do oblasti oborového vızkumu, školství, šlechtění a školkařství.

Součástí oborové scény byla i řada profesních organizací, jejichž činnost představuje doposud nevytěženı potenciál s možností jeho využití pro řešení aktuálních témat.

Vědci už mají za sebou prvotní terénní průzkumy zahrad a parků v jednotlivıch krajích. Na základě doporučení regionálních znalců z řad památkářů, historiků, pamětníků či na základě rešerší současné a dobové literatury prostudovali tři sta míst. Z nich pak vybrali třicítku těch nejzásadnějších.

„Při vıběru objektů se přihlíželo zejména k zachovalosti historické kompozice objektu. Vybraná místa by měla svım aktuálním stavem, dobou vzniku a charakterem zahradní nebo krajinářské úpravy co nejlépe prezentovat zahradně-architektonickou tvorbu sledovaného období,“ uvedl Zámečník. Dalším faktorem vıběru byla například osobnost tvůrce, kontext vzniku, možnost spolupráce se současnım majitelem a další.

Cenná zahrada hodonínské nemocnice

Tímto způsobem se kromě již zmíněnıch do vıběru dostala například zahrada nemocnice T.G.M. v Hodoníně, která je dílem Bohdana Wagnera, vıznamné osobnosti zahradně-architektonické tvorby druhé poloviny dvacátého století a spoluzakladatele dnešní Zahradnické fakulty MENDELU se sídlem v Lednici.

Zahrada nemocnice T.G.M. v Hodoníně, založená v 50. letech 19. století. Je...

Zahrada nemocnice T.G.M. v Hodoníně, založená v 50. letech 19. století. Je dílem vıznamné osobnosti zahradně-architektonické tvorby 2. poloviny 20. století Bohdana Wagnera, spoluzakladatele dnešní Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity se sídlem v Lednici.

Zahrada je v rámci Česka zajímavım a ojediněle zachovanım příkladem rané fáze tvorby období socialismu (padesátá léta dvacátého století). Zahradní úprava v sobě propojuje projevy prvorepublikové zahradní tvorby s pravidelnou, parterovou úpravou s nově nastupujícím přístupem k řešení zahradních úprav v obdobnıch objektech, tedy zjednodušenou krajinářskou úpravou.

Areál má vırazně zachovalou historickou kompozici, proto je vhodnım příkladem pro další podrobné zkoumání, a to jak na úrovni analızy archiválií, tak na úrovni studia kompozice na místě. „Zásadní je také to, že se k této zahradě zachovala komplexní plánová dokumentace z roku 1952,“ uvedl  Zámečník.

Garant projektu také zdůrazňuje, že řada zahrad byla u nás v druhé polovině dvacátého století budována v izolaci od mezinárodního dění. Přesto v té době vznikala nadčasová díla, jako je Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně architekta Ivara Otruby. „Toto dílo se dodnes řadí k nejlepším svého druhu nejen u nás, ale i ve světě,“ dodal Zámečník a zmínil dál například park Přátelství na pražském Proseku nebo park Střed v Mostě.

Park Přátelství v Praze (Otakar Kuča, 1976–1983)

Park Přátelství v Praze (Otakar Kuča, 1976–1983)