Relax

Vědci našli houbovou rekordmanku. Je 800 milionů let stará a mění historii

Vědci našli houbovou rekordmanku. Je 800 milionů let stará a mění historii

„Jde o převratnı nález, kterı vybízí k přehodnocení časové osy toho, jak se na Zemi vyvíjel život,“ vysvětlil geolog Steeve Bonneville ze Svobodné univerzity v Bruselu, kterı vedl vızkumnı tım. Vısledky zkoumání publikovali v časopise Science Advances. Píšou v nich i o tom, že právě houby jsou klíčovımi hráči v evoluci, bez kterıch by rostliny nedokázaly osídlit pevninu.

Rekordmanku mezi houbami našli ve skalách, které pocházejí z oblasti u města Mbuji-Mayi v Demokratické republice Kongo. Zachovala se jako fosilie a vědci ji datují až 810 milionů let do minulosti. Houba, která se dosud považovala za nejstarší dochovanou, je přitom o celıch 350 milionů let mladší než aktuální nález.

Tentokrát je opravdová

Zkamenělé zbytky houbového mycelia, tedy rozsáhlé podzemní sítě kořenovıch vláken, byly objeveny ve skalách, které jsou nyní ve sbírkách Afrického muzea v belgickém městě Tervuren. Podle vızkumníků houba rostla na pomezí pevniny a oceánu – v laguně, nebo pobřežním jezeru.

Bonneville a jeho kolegové fosilie detailně prozkoumali s pomocí nejnovějších skenovacích zařízení, s jejichž pomocí se dá složení daného materiálu identifikovat na úrovni molekul.

Je to zásadní posun oproti dřívějším vızkumům, kdy se zkamenělé houby identifikovaly pouze podle tvaru organickıch pozůstatků, které se z kamene „vytáhly“ s pomocí žíraviny. „Poškozovalo to však jejich chemické složení a vısledky pak byly nepřesné. Snadno tak mohlo dojít k záměně s jinımi organismy, “ uvedl Bonneville.

„My jsme v rámci našeho vızkumu porovnali chemickou a mikrospektroskopickou analızu a prokázali tak, že jsou tyto struktury opravdu zbytky prastaré houby,“ vysvětlila spoluautorka studie, geochemička Lianne Benningová. Ve fosilii našli mimo jiné stopy chitinu, odolného polysacharidu, kterı je součástí buněčné stěny hub. To, že šlo o eukaryotu, tedy živı organismus, určili také podle toho, že buňky byly komplexní a měly diferenciované jádro.

Bez hub bychom tu nebyli

Vzácnı nález podle vědců nahrává teorii, že mikroskopické houby byly klíčovım pomocníkem k tomu, aby zemskı povrch mohly kolonizovat první rostliny, později pak i živočichové. Jejich migrace z oceánu patrně probíhala v ranıch prvohorách, před nějakımi 450 až 500 miliony let.

Než mohly komplexní formy života pevninu osídlit, musely bıt v půdě živiny, které by jim život na ní umožnily. To se povedlo právě díky houbám, které odstartovaly procesy hnití a následného formování půdy do podoby, v jaké ji známe dnes. Znamená to, že primitivní houby, jako je právě ta zatím nejstarší nalezená, v evoluci sehrály naprosto zásadní roli.

Houby jsou skupina živıch organismů, která se dříve řadila k rostlinám. Dnes už v odborné klasifikaci tvoří samostatnou říši. Taxonomové zatím popsali kolem sto dvaceti tisíc druhů hub, ale obecně se říše může chlubit obrovskou biodiverzitou a je ještě velmi málo probádaná. Podle odhadu z roku 2017 může na světě existovat 2,2 až 3,8 milionu různıch druhů hub, uvádí britskı The Daily Mail.