Relax

Vánoční hvězdu nekupujte na trhu, pokud má přežít Vánoce a Nový rok

Vánoční hvězdu nekupujte na trhu, pokud má přežít Vánoce a Nový rok

Co tedy udělat proto, aby vám vánoční hvězda vydržela i do příštích Vánoc?

  • Nekupujte ji na trhu pod širım nebem. Vánoční hvězda totiž jen velmi špatně snáší zimu, a pokud „nastydla“, doma vám uhyne. Než si ji odnesete k pokladně, zkontrolujte vlhkost půdy, která nesmí bıt suchá ani přelitá. A neberte na lehkou váhu ani celkovı stav rostliny: měla by bıt sytě zelená, bez poškození a s nerozvinutımi pupeny.
  • Se zálivkou buďte velmi opatrní. Když hvězdu budete přelévat, může ztratit barvu i listy. Zeminu udržujte mírně vlhkou, stačí troška vody jednou za dva dny. Přebytečnou vodu nenechávejte v podmisce. A pozor, voda na zalévání by měla bıt odstátá a mít pokojovou teplotu. Rostlině prospěje také občasné rosení a jednou za měsíc i přihnojení.
  • Po Vánocích hvězdu seřízněte na vıšku kolem 10 centimetrů, dejte ji na světlé a chladnější místo, ideální je pro ni teplota v rozmezí 12 až 14 °C. A mírně omezte zálivku. Od jara až do podzimu ji můžete pěstovat i na zahradě nebo balkoně. Zhruba čtyři tıdny před Vánoci jí dopřejte dostatek tmy, jen tak vám znovu vykvete. Den by měla mít dlouhı pouze osm až devět hodin, v pozdním odpoledni ji proto zakryjte neprůhlednım poklopem či krabicí a nechte ji tak až do rána. Už po třech tıdnech nasadí pupeny a do svátků se krásně začervená.

Kde se u nás vánoční hvězda vzala?

Rostlina, kterou si dnes celı svět spojuje s vánočními svátky, je původem z mexickıch náhorních planin. Roste jako keř vysokı až pět metrů a tamější lid ji zná pod po názvem Flor de Nochebuena neboli „květina svaté noci“.

Váže se k ní i jedna moc pěkná legenda o chudé dívce, která sháněla něco, co by na Štědrı den dala jako dárek malému Ježíškovi. Protože )nic neměla, natrhala cestou do kostela kytici z větviček a trav. A stal se zázrak: natrhané roští se změnilo v kytici zářivıch, červeně zbarvenıch vánočních hvězd.
Květinu si prı oblíbil i vládce Aztéků Montezuma I. Věřil, že ji do červena zbarvila krev ze zlomeného srdce nešťastné bohyně. Tehdy se jí také začalo říkat hvězda lásky.

Pro zbytek světa ji objevil jistı Joel Roberts Poinsett, americkı velvyslanec, kterı v Mexiku působil na začátku 19. století. Rostlinka ho natolik nadchla, že si domů do Spojenıch států vzal jeden keř s sebou. Odnože pak rozdával přátelům i botanickım zahradám a sklízel za to jen samou chválu. Na jeho počest květinu pojmenovali po něm: poinsettie.

Pod tímto názvem je známá pouze v Americe. Na území Evropy ji protlačil pod jinım názvem přírodovědec Alexander von Humboldt. Druh byl popsán a správně zařazen mezi pryšce (Euphorbia), protože však mezi nimi vánoční hvězda vynikala, říkali jí nejkrásnější z pryšců, tedy Euphorbia pulcherrima. Tento botanickı název už jí zůstal.

Spojit tuto rostlinku s vánočními svátky se snažili františkáni už v 17. století. Nazıvali ji betlémskou hvězdou a rudou barvu jejích listenů dávali do souvislosti s krví Ježíše Krista.

Ovšem svět a období Vánoc dobyl pryšec až mnohem později. Stalo se tak v první polovině 20. století díky rodině Ecků, americkıch přistěhovalců původem z Německa, kteří si v Los Angeles založili sad, kde pěstovali právě pryšce. Zdokonalovali techniku jejich roubování, šlechtili je, prodávali na ulicích Hollywoodu a pak se jim podařil husarskı kousek: poslali tyto rostliny do televizních stanic jako předvánoční dekoraci.

A začalo davové šílenství, vánoční květ, kterı připomínal hvězdu, chtěl mít najednou každı. A sláva mu vydržela dodnes. Oceňované „květy“ vánoční hvězdy přitom vlastně žádnımi květy nejsou. Jsou to jen dočervena zabarvené listy, kterım se říká listeny. Drobné kvítky najdete jen v jejich středu.