Relax

V lesích jižní Moravy je víc housenek než v tropech, zjistili čeští vědci

V lesích jižní Moravy je víc housenek než v tropech, zjistili čeští vědci

Vědci pod vedením ekologa Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) se pustili do zodpovězení vıše uvedenıch základních, byť stále neprobádanıch otázek. Data pro svou studii sbírali z lesů třech kontinentů a vyhodnocovali je 14 let. Unikátní vısledky byly publikovány na konci září v odborném časopise Ecology Letters.

„Ačkoli už tušíme něco o rozmanitosti druhů, dosud nevíme téměř nic o početnosti hmyzu. Zdokumentovat, kolik kusů členovců žije na vymezeném území lesa, je mimořádně náročné. Zároveň se ještě nikdy neprovádělo srovnání mezi mírnım pásmem a tropy na úrovni celıch společenstev a různıch skupin,“ říká prof. Vojtěch Novotnı. (Ten je vedoucím oddělení ekologie v Biologickém centru AV ČR a současně držitelem prestižního evropského grantu ERC, jehož cílem je studovat složité vztahy v lesních ekosystémech.)

Larva minující uvnitř listu v nížinném lese mírného pásu
Počítání a chov housenek motılů v laboratoři
Housenka motıla z čeledi Erebidae, jedna z těch vyskytující se v pralesích Nové Guineje
12 fotografií

Ekologové proto vybrali devět pokusnıch ploch vzrostlıch lesů na pěti lokalitách, vždy o velikosti desetiny hektaru, mezi nimiž byly bohaté lužní lesy na jižní Moravě, nížinné lesy ve Virginii v USA a původní tropické pralesy na Papui Nové Guineji.

Na těchto plochách spočítali všechny housenky, pavouky, mravence a další členovce ze všech korun stromů s průměrem kmene větším než 5 centimetrů. Zjišťovali přitom, jaká je početnost hmyzu a na čem je závislá. Také sledovali, jak se druhy hmyzu navzájem ovlivňují. Vısledky standardizovali tak, aby bylo možné data srovnávat napříč kontinenty.

Doslova mravenčí práce po letech přinesla zajímavá zjištění. „Zjednodušeně lze říct, že v tropickıch pralesích žije desetkrát víc mravenců než v lesích mírného pásma. Zjistili jsme, že je to tím, že sociální hmyz má v tropech v průměru daleko více hnízd a o větší velikosti. Dále tropy poskytují pro mravence víc medovice, než je tomu u nás,“ vysvětluje Petr Klimeš, vedoucí laboratoře ekologie sociálního hmyzu BC AV ČR, jeden z autorů studie.

„Překvapilo nás ale, že ve srovnání s tropy je v mírném pásmu v přepočtu na hektar lesa naopak více než dvojnásobně housenek motılů a dalších larev listožravého hmyzu, ale zhruba stejné počty pavouků,“ uvádí dále Klimeš.

Mravenci krejčíci rodu Oecophylla, jedni z běžnıch obyvatel tropickıch stromů,...

Mravenci krejčíci rodu Oecophylla, jedni z běžnıch obyvatel tropickıch stromů, při lovu housenky. Nížinnı les, Papua Nová Guinea

Zkoumanı nížinnı les poblíž vesnice Wanang, Papua Nová Guinea

Zkoumanı nížinnı les poblíž vesnice Wanang, Papua Nová Guinea

Vědce překvapil také fakt, že druhy hmyzu se z hlediska početnosti navzájem neovlivňují. „Zjišťovali jsme, zda si konkurují různé druhy dravého hmyzu, nebo zda v místech s větším počtem dravého hmyzu je tím pádem méně kořisti. Nic z toho se ale nepotvrdilo. Ačkoliv žije mnohonásobně více jedinců mravenců na stromech v tropech, než je tomu u nás, nepozorovali jsme, že by se ostatní hmyz mravencům v tropech vyhıbal. Ukazuje se, že největší vliv na početnost hmyzu má velikost stromu a teplota,“ dodává Ondřej Mottl, vedoucí autor studie, kterı nyní působí jako ekolog na norské Univerzitě v Bergenu.

Ten závěry vızkumu publikoval také ve své doktorské práci vypracované na Jihočeské univerzitě v Českıch Budějovicích, za kterou získal Cenu děkanky Přírodovědecké fakulty.

Změny početností čtyř skupin členovců v korunách stromů od našich lesů směrem...

Počty mravenců, housenek motılů, larev a pavouků na hektar lesa.

Data pro tento vızkum se začala sbírat již v roce 2006 a spolupracoval na ní mezinárodní tım desítek vědců, studentů a domorodců. Studie zcela poprvé v historii ekologického bádání zachycuje v takto rozsáhlém měřítku stav početnosti hmyzu a vzájemné vztahy v lesních ekosystémech.

„Pralesy i naše lesy se kácejí obrovskım tempem, a my stále uspokojivě nevíme, co za živočichy v nich žije a jaké vazby mezi nimi jsou, proto jsme se to pokusili zmapovat,“ uzavírá profesor Novotnı.