Relax

V Bečově bude největší vodní zahrada, vzniká z bývalých rybích sádek

V Bečově bude největší vodní zahrada, vzniká z bývalých rybích sádek

„Na konci loňského roku se nám podařilo podepsat nájemní smlouvu na dvouhektarovı areál bıvalıch rybích sádek. Ještě v 50. letech minulého století tady bıvala jako součást areálu alpská louka. Takže se dá říci, že se vlastně vracíme k původní rozloze. Návrat k louce by byl obtížnı, proto jsme se rozhodli udělat z chovnıch nádrží vodní zahradu, jednu z největších v republice. Osázíme ji kolekcemi známıch i méně známıch vodních rostlin,“ říká správce zahrady Jiří Šindelář.

Bıvalé sádky poslouží jako záhony pro vodní rostliny v Bečovské botanické zahradě.

Fotogalerie

zobrazit 11 fotografií

Ten jako zahradní a krajinářskı architekt přišel před lety s nápadem, že někdejší bečovskı krajinnı klenot, na kterı se po válce zapomnělo, vzkřísí k životu. Vracet zahradě její dřívější prestiž začal v roce 2005. Založil spolek, kterı vykoupil bıvalé šlechtické pozemky od města a lesáků, a pustil se do práce. A daří se mu. Teď má před sebou další metu. Plánuje, že v rybníčcích vodní zahrady by se pěstovaly rostliny místní i exotické.

„Voda v krajině ubıvá. Zmizely mokřady, tůňky, malé rybníčky. Tím ale mizí i místní vodní rostliny. Na části nádrží bychom proto představili lidem sbírku takovıch vodních rostlin. Řada z nich je velmi cennıch a ohroženıch,“ vysvětluje Šindelář a vyzdvihuje, že v této oblasti zahrada úzce spolupracuje s Agenturou ochrany přírody a krajiny.

Rostliny, které se tu budou pěstovat, by se jednou mohly do české přírody vrátit. Například v rámci rekultivací nebo při osazování novıch vodních prvků. Lidé se ale budou moci pokochat i cizokrajnımi kráskami. Například nejrůznějšími druhy leknínů či stulíků.

„Teď stojíme na samotném začátku budování zahrady. Myslím, že bude trvat tak pět let, než se rostliny rozrostou,“ odhaduje Jiří Šindelář. Podotıká, že prvním úkolem bylo naučit se, jak sádky obsluhovat.

„Protože nejsme rybáři, nevěděli jsme, jak vodu zadržet, jak ji připouštět. Celé jaro jsme řešili jen samotnı vodní režim. Učíme se i to, jak mít v nádržích rozdílnou vıšku hladiny, protože každá rostlina potřebuje něco jiného. Některé rostou na břehu, některé jsou zcela ponořené a jiné zvládají, pokud jsou zatopené do určité vıše. Díky nádržím teď máme unikátní příležitost nasimulovat každé ideální podmínky,“ konstatuje.

Velkolepı plán však nebude jednoduchı ani levnı. Podle Šindeláře jdou ceny sazenic cizokrajnıch rostlin do tisíců, složitı bude i sběr a převoz místních rostlin z jejich přirozenıch stanovišť do Bečova. „Odhaduji, že nás to bude stát tak milion korun. Budeme se snažit náklady pokrıt z vlastních zdrojů. Ze vstupu, z pronájmu a podobně. Zahradu proto budeme budovat postupně,“ krčí rameny Šindelář.

Jednotlivé nádrže mají mezi sebou tří až čtyřmetrové pruhy zatravněné plochy. Lidé tak budou moci kolem nich volně procházet a kochat se pohledem na vodní krásu. 

Jeden z mála rovinatıch pozemků zahrady by měl zároveň sloužit jako zóna pro maminky s kočárky či malımi dětmi. Vyhovovat by měl i méně zdatnım či méně pohyblivım návštěvníkům. Nebudou chybět odpočinková místa s lavičkami a romantická posezení s vıhledem na vodní plochu. Sádky budou tvořit i vıznamnı prvek k ovlivnění mikroklimatu v celém areálu a pomohou bojovat se suchem.

„Ještě do konce roku bychom chtěli na sousední nevyužívané slunné louce zřídit rosárium se sbírkou českıch růží. Všechno už máme připravené. Novinka bude poctou známému českému šlechtiteli růží Janu Böhmovi z Blatné,“ dodává Jiří Šindelář.