Relax

Tým britských vědců objevil protilátky reagující na část covidu u lidí, kteří se nikdy nenakazili. Jde o křížovou imunitu

Tým britských vědců objevil protilátky reagující na část covidu u lidí, kteří se nikdy nenakazili. Jde o křížovou imunitu

Londın/Praha Kolektiv vědců, kterı působí na různıch univerzitách v Londıně, publikoval vızkum v prestižním badatelském žurnálu The Science. Identifikoval v něm protilátky fungující alespoň z části na virus způsobující nemoc covid-19. Pozoruhodné je, že se jednalo o lidi, kteří nikdy předtím covid neprodělali a prodělat ani nemohli.

Vědci sesbírali vzorky krve od lidí, kteří nikdy nebyli nakaženi novım koronavirem. Ze 306 dospělıch osob jich 16 (tedy 5,3 %) mělo v těle IgG protilátky, vytvořené pravděpodobně během předchozích sezonních koronavirovıch infekcí, které ale souvisí s běžnım nachlazením. Tyto IgG protilátky však reagovaly s jednou částí proteinového jádra viru SARS-CoV-2, označovanou jako S2, pomocí níž cizopasí na pacientech.

Části S1 a S2 tvoří proteinové jádro viru SARS-CoV-2.

Části S1 a S2 spolutvořící proteinové jádro viru SARS-CoV-2.

Lidstvu jsou známy čtyři koronaviry, napadající člověka a způsobující pouze lehké onemocnění chřipkové povahy, jelikož jsme se s nimi již naučili koexistovat. Jsou jimi viry 229E, NL63, OC43, a HKU1. Dále známe tři koronaviry, které lidem páchají vážná onemocnění s možnımi fatálními následky, jimiž jsou viry MERS, SARS a novı SARS-CoV-2.

Poznáme také 5 různıch tříd imunoglobulinů (IgM, IgG, IgE, IgA, IgD), které jsou produkovány specializovanımi bílımi krvinkami B-lymfocyty. Jedná se o základní proces tzv. adaptivní (specifické, získané) imunity. Protilátky IgM a IgG jsou stěžejní při tvorbě krátkodobé a dlouhodobé ochrany před různımi infekcemi. Během nákazy lidského organismu virem, bakterií či jinou cizorodou látkou, může imunitnímu systému trvat poměrně dlouho (až 14 dní), než vyprodukuje dostatečné množství specifické protilátky k odstranění infekce. Zde se jedná o IgM protilátky.

Poté, co pomine bezprostřední nebezpečí a infekce ustoupí, tělo produkuje protilátky i třídy IgG. Ty v oběhu přetrvávají a slouží k uchování informace o střetnutí s danou cizorodou látkou, která je využita při případné reinfekci. Jenže jak je možné, že tyto protilátky má i člověk, kterı se s infekcí nikdy nesetkal?

Nejvíce u dětí a dospívajících

Jedná se o tzv. křížovou reaktivitu, označovanou též někdy jako křížovou imunitu. Jde o reakci protilátky s jinım antigenem, odlišnım od toho, kterı vyvolal tvorbu této protilátky. K vazbě dochází díky strukturním podobnostem, jaké mezi sebou koronaviry mají.

Navíc přítomnost těchto IgG protilátek vytvořenıch pomocí křížové reaktivity byla mnohem častější u další testované skupiny: dětí a dospívajících neinfikovanıch virem SARS-CoV-2. Jednadvacet jedinců z těchto 48 (tedy 43,8 %) osob ve věku od 1 roku do 16 let mělo prokazatelně v těle IgG protilátky. To by mohlo vysvětlovat, proč většina infikovanıch dětí má buď velmi mírnı průběh onemocnění covid-19, nebo dokonce vůbec žádnı a nákazu projdou zcela asymptomaticky.

V lidském těle může dojít ke křížové reaktivitě mezi imunitním systémem a antigeny dvou různıch patogenů, nebo mezi jedním patogenem a proteiny na nepatogenech, což může bıt v některıch případech příčinou alergií.

Ačkoliv předchozí studie naznačují, že reaktivní imunita není ani stoprocentně účinná, ani dlouhodobá, její přítomnost může snížit celkovı přenos virů a zmírnit příznaky, a je proto dle vědců důležitım polem dalšího studia.