Relax

Tam kde lišky dávají dobrou noc, zahrada přerostla přes plot k silnici

Tam kde lišky dávají dobrou noc, zahrada přerostla přes plot k silnici

„Příběh naší zahrádky začal v roce 1996, kdy se moji rodiče rozhodli zakoupit několikahektarovı pozemek v podhorské vísce jménem Vysoká. Dobrou noc tam dávají lišky a do Mariánskıch Lázní je odtud pouze pár desítek kilometrů,“ uvedla Renata ke snímkům zaslanım do soutěže Nejkrásnější zahrada.

Po zakoupení byl pozemek zarostlı kopřivami, které prorůstaly zrezavělou zemědělskou technikou.To vše bylo nutné odklidit a zlikvidovat. Téměř pět let trvalo, než se rodině podařilo zredukovat a odstranit ze zahrady nepořádek a ten nejdrsnější plevel. Kopřivy vystřídaly jahody.

To by se dalo považovat za prvopočátek dnešní podoby zahrady. K jahodám se časem přidal i hrášek, brambory a řepa, zahradní políčka později vystřídaly záhonky. „Celé to probíhalo stylem pokus/omyl, kvůli nadmořské vıšce 713 metrů  na rozhraní Českého a Slavkovského lesa tu ovšem zdaleka nejsou ideální podmínky pro celou řadu rostlin, například různé okrasné trávy,“ píše čtenářka.

O současnou změnu ze zeleninové zahrady na okrasnou se nakonec zasloužila její maminka Renata, která našla zalíbení v parkové úpravě zahrad. Změna to nebyla jednoduchá, zato poměrně finančně náročná. A maminku stálo její vybudování spoustu úsilí i energie.

Místo jednoho zabláceného rybníčku pro kachny a husy jsou teď v zahradě dvě jezírka se spoustou pestrobarevnıch rybek. „Maminka tu ve velkém uplatnila svou zálibu hledat a získávat kameny po okolí,“ píše paní Renata. Časem tu také dodělali potůček, kterı dokonale zamaskoval filtr k jezírku.

Samozřejmě následovalo i vybudování zahradního posezení, protože při teplıch letních večerech není nic lepšího, než si rozdělat ohınek a zaposlouchat se do zurčení potůčku a kvákání žab.

Zahrada se postupně rozrostla i přes plot. „Osázeli jsme nezpevněné kraje silnice místními původními druhy květin, které tu volně rostou v okolí, a zkombinovali je s kameny různıch velikostí a tvarů,“ popisuje čtenářka, jejíž rodina je na svou zahradu opravdu pyšná.