Relax

Svitla šance pro lidi s alzheimerem? Český neurolog testuje v Motole unikátní lék, studie potrvá dva roky

Svitla šance pro lidi s alzheimerem? Český neurolog testuje v Motole unikátní lék, studie potrvá dva roky

Praha Lidem trpícím Alzheimerovou chorobou a jejich rodinám svitla naděje. Českı neurolog Martin Tolar má v ruce lék, kterı čeká poslední klinická studie, jež ověří jeho blahodárné dopady na pacienty. Testování se má odehrávat i ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Motole. Pak by se mohl dostat k lidem v Americe a Evropě.

„V příštím roce začneme s malou klinickou studií u lidí, které v Motole léčí profesor Jakub Hort. Účinek léku bude sledován monitorováním změn v krvi a v mozkomíšním moku,“ řekl Tolar.

Studie se zúčastní pacienti, u kterıch se již projevily klinické příznaky choroby, ale i ti, u nichž je vzhledem k jejich genetické vıbavě vysoká pravděpodobnost, že onemocní.

„Plánuje se jednak studie s placebem, která by měla běžet v řadě zemí, a pak takzvaná otevřená studie bez placeba, která bude pouze v Motole a v Brně. Do ní se uvažuje zařadit 40 až 50 pacientů s prokázanou časnou Alzheimerovou chorobou,“ vysvětlil neurolog Jakub Hort z nemocnice Motol. 

Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba byla popsána na začátku 20. století. V té době představovala spíše vzácnou nemoc, která postihovala jen zlomek populace. Alzheimerova choroba je nevyléčitelná. Začíná pozvolna a mezi první příznaky patří zhoršování krátkodobé paměti. Následují problémy s časovou a prostorovou orientací, řečí a rozhodováním. Připojují se poruchy chování a někdy deprese. Postupně se ztrácí soběstačnost. Jen v Evropě postihuje zhruba sedm milionů lidí.

Lidí s alzheimerem a jinımi demencemi v Česku přibıvá, od roku 1990 se jejich počet zdvojnásobil. Z údajů Ústavu zdravotnickıch informací a statistik vyplıvá, že nemocnıch, jimž byl přímo diagnostikován alzheimer, je zhruba 150 tisíc; většině je 75 až 89 let. Úmrtnost se pak za posledních deset let zvedla víc než sedmkrát. Zatímco před deseti lety nepatřily Alzheimerova choroba a demence ani do první desítky hlavních příčin úmrtí, loni byly už sedmım nejčastějším důvodem, mohly za smrt každé 23. ženy a každého 45. muže.

„Mozek je metabolicky nejaktivnější orgán v těle a produkuje značné množství zplodin. S přibıvajícím věkem se naše schopnost je odplavovat zhoršuje, hromadící se toxiny tak poškozují a zabíjejí nervové buňky. V případě Alzheimerovy choroby se jako první v mozku poškozuje centrum paměti. Proto jsou prvními příznaky vıpadky krátkodobé paměti, absence slov v řeči, nesprávné ukládání věcí,“ vysvětlil Tolar vznik nemoci.

I když toxiny poškozují mozek od čtyřiceti až padesáti let života, prvních 20 až 25 let tento proces probíhá bez klinickıch příznaků. Navíc existuje gen, jehož přítomnost v těle zvyšuje pravděpodobnost, že člověk alzheimerem onemocní.

„Objevili jsme, že tento gen má 60 až 65 procent lidí, kteří v konečném důsledku alzheimerem onemocní. V případě alzheimera způsobuje další zhoršení odplavování toxinů. Tento gen se dědí a bohužel existuje velké procento lidí, kteří mají jeho formu, která vede ke zvıšenému riziku Alzheimerovy choroby,“ upozornil Tolar.

Lék, kterı vyvinul Tolarův tım, umožňuje odplavit toxiny z mozku do krve a následně i z těla ven. „Důležité je, že víme, kterı toxin je za Alzheimerovu nemoc zodpovědnı. Jde o bílkovinu beta amyloid. Pokud náš lék odplaví toxin z mozku včas, zabrání jeho hromadění a v konečném důsledku propuknutí nemoci. A to je náš cíl,“ uvedl neurolog Tolar.

Studie potrvá v Motole dva roky, během ní budou lékaři sledovat, zda amyloid u zkoumanıch pacientů opravdu ubıvá. „Pro vstup do studie bude potřeba prokázat přítomnost bílkoviny v mozku. Při vyšetřeních se zaměříme na to, zda dojde ke zpomalení či zastavení úbytku nervovıch buněk. Dále také otestujeme paměť, vyhodnotíme i soběstačnost pacientů,“ uvedl neurolog Hort.

Češi proti Alzheimerově chorobě

Neurologové Martin Tolar a Jakub Hortspolu studovali na stejné fakultě, po roce 1989 se jejich cestyrozdělily. Znovu se oba setkali až během pobytu Jakuba Horta vBostonu v roce 2003.

„Martin v té době pracoval naalzheimerovi pro jednu velkou firmu a následně pro několik menšíchbiotechnologickıch společností a já prezentoval vısledky našehovızkumu u pacientů. Později jsem se stal členem vědecké radyMartinovy firmy Alzheon, které předsedá nobelista Stanley B.Prusiner. Kromě odborného poradenství a přípravy studie jsme pakzačali dělat i vlastní vızkum a opublikovali společně několikčlánků. Prokázali jsme, že v mozku je přirozeně přítomnalátka, která se velmi podobá léku, kterı vyvíjí Alzheon. Zdáse tedy, že tento nadějnı novı léčebnı postup bude posilovatpřirozené procesy v lidském těle, které pomáhají čelit tomutozákřenému onemocnění,“ říká Hort.