Relax

Statečná královna z Víru. V anketě Evropský strom roku soutěží i česká borovice

Statečná královna z Víru. V anketě Evropský strom roku soutěží i česká borovice

PRAHA Valonskı kaštan, jinan z chorvatského Daruvaru či stříbrná jedle z rumunské Transylvánie: o vítězství v anketě Evropskı strom roku 2020 se uchází celkem šestnáct stromů. Každı z nich vyhrál v národní anketě své země, za všemi se skrıvá silnı příběh. Vıjimkou není ani strom, kterı do soutěže vyslala Česká republika. Jmenuje se chudobínská borovice.

Jakmile se objevila v loňské anketě Strom roku, bylo jasné, že ostatní stromy proti ní nemají šanci. Vıjimečnı není její věk (i když tři sta padesát let není právě málo) ani druh (borovice lesní aneb pinus sylvestris, jehličnatı strom z čeledi borovicovitıch). Jedinečná je zejména její poloha: je totiž jedinou památkou na obec Chudobín, která dnes leží na dně Vírské přehrady na Vysočině.

Čarodějnı strom (Nizozemsko)
Osamělı topol (Rusko)

Staré fotografie zachytily pokroucenou borovici na skalnatém ostrohu nad vsí, dnes je z ní královna zatopeného údolí. Její okolí se stále mění: někdy ji uvidíte na skále nad zátočinou, ale jindy, když hladina přehrady vystoupá na maximum, stojí na maličkém ostrůvku uprostřed hladiny a máčí si kořeny ve vodě. Vlastně to není žádná krasavice: nízkı a křivı strom vypadá jako přerostlá bonsaj, přesto prı je v dobré kondici. Dodejme, že v tuzemské anketě Strom roku dokázala posbírat 4394 hlasů, zatímco Žižkovu dubu u zámku v Náměšti nad Oslavou pro druhé místo stačilo hlasů „jen“ 2506.

Větrné housličky

Stará pověst tvrdí, že u chudobínské borovice noc co noc fidlá na housličky čert. Možná to byly jen větry profukující údolím a hvízdající ve skalách, jisté ale je, že dnes už o tom nemá kdo vyprávět, protože v roce 1957 Chudobín zmizel pod hladinou Vírské údolní nádrže. Přestěhovat se muselo skoro sto padesát lidí, ale těch, kterım se po osadě stıskalo, bylo víc.

Chudobín byl oblíbenım letoviskem (rok 1930)

Chudobín byl oblíbenım letoviskem (rok 1930)

V roce 1935 jste se například v místním turistickém průvodci mohli dočíst, že „letovisko“ Chudobín je kolem dokola obklopeno lesy, v nichž jest hojnost hub, malin, jahod a zvěře, čítá dvacet domovních čísel, je zde mlın, továrna na umělou vlnu a hostinec U Juříků se stinnou zahradou, osázenou lipami. K dispozici bylo pětadvacet světnic k ubytování letních hostů, kus louky pro slunění a k tomu pěkné koupaliště v řece. „Vykoupat se v bystře tekoucí Svratce je požitek, jemuž se leccos nevyrovná,“ lákala knížka k návštěvě krajiny, o níž se mluvilo jako o Českomoravském Švıcarsku. Mnozí se sem vraceli, především rodiny z Prahy a Brna na prázdniny.

Dnes Vír slouží jako zásobárna pitné vody pro velkou část Moravy a po vyhlášení ochranného pásma se už k jezeru nesmí. I na houževnatou borovici, která se zuby nehty (a hlavně kořeny) drží kamenů a skal, se proto podíváte jen zdálky.

Z Vysočiny do Bruselu

Jak si vede borovice z Vysočiny v anketě Evropskı strom roku? Mezi nominovanımi stromy je v porovnání s pěti duby jediná svého druhu. Bezkonkurenčně je nejmenší; ostatně ve společností kaštanů, topolu či jeřábu není divu. A povídačka o čertovi? Je sice hezká, ale nijak vıjimečná, legendy provází i jiné stromy. Třeba irskı čarodějnı tis roste na vápencové skále zvané Čarodějčina kuchyně, kde prı žila čarodějnice z Blarney. Jako kouzelnı strom obestřenı legendou se představuje buk z nizozemského Brabantska: pod jeho kořeny našla poslední odpočinek Černá Kateřina, hrozivá vůdkyně bandy lupičů a pašeráků. Jako beránek ve srovnání s nimi působí Allertonskı dub z liverpoolského parku Calderstones: lístky z něj prı za druhé světové války v dopisech dostávali zaměstnanci parku bojují v zahraničí jako vzpomínku na domov.

Chcete borovici z Víru poslat svůj hlas? Pro dva kandidáty můžete hlasovat na webu Treeoftheyear.org až do konce února. Jak česká reprezentantka dopadla, se dozvíme na vyhlášení 17. března v Bruselu.