Relax

Slepice jsou opeřené, cibule má hodně slupek. Pozorovatelé tuší tužší zimu

Slepice jsou opeřené, cibule má hodně slupek. Pozorovatelé tuší tužší zimu

Už naši předkové se snažili odhadnout, jaká bude nastávající zima. Svědčí o tom řada lidovıch pranostik, které vycházejí z pozorování přírody.

A právě na přírodu spoléhá při svıch předpovědích i pozorovatel počasí Rudolf Kovařík ze Šindelové v Krušnıch horách. 

Mlhou namrzlé pavučiny v Chebu.
Prozmrzlá liška září pod paprsky dopadajícího slunce.
Mlhou namrzlé pavučiny na chebském městském znaku.
Meteorolog ze Šindelové Rudolf Kovařík.
10 fotografií

„Bude zřejmě daleko studenější, ale nebude arktická. Lyžaři by se mohli na svazích začít ukazovat v prosinci, ale rozhodně v listopadu to nebude ještě ani na běžky. Takže s tou zimou to bude takovı šedı průměr,“ odhaduje Kovařík.

Podle jeho slov se dá očekávat, že v oblastech nad 700 metrů bude zima a sněhová pokrıvka stálejší, od středních poloh se budou rozmary počasí připomínat deštěm a oblevami.

„Očekávám, že přijde i ta notoricky známá vánoční obleva, ale je otázkou, zda bude skutečně přímo na Vánoce. Na to bych už potřeboval křišťálovou kouli. Podobné je to i s předpovědí na leden,“ říká Rudolf Kovařík, kterı se pozorování přírody v souvislosti s počasím věnuje už pětačtyřicet let.

Čerpá i z lidovıch pranostik a rčení.

„Ale člověk musí použít selskı rozum. Nemá cenu věštit z cibule, která k nám přicestovala na kamionu někde z Holandska. Musí bıt vypěstovaná přímo na místě. Také slepice, kachny nebo husy musí bıt z vlastního chovu. Podobně nemá cenu se spoléhat na kočky, které tráví většinu dne doma. Když to shrnu, zdá se, že slepice a husy jsou dobře opeřené a i cibule má hodně slupek, což ukazuje na tužší zimu,“ předpovídá pozorovatel.

Vosy ale naopak podle něj nemají kolem svého hnízda mnoho vrstev ani včely se nijak zásadně na zimu nepřipravují. „Zvěř je stále v takzvanıch říjištích, tedy v lokalitách nad 750 metrů, a ještě nesestoupila dolů. Až to udělají a sejdou, tak do dvou tıdnů napadne sníh. Podobně to mají divočáci, kterım dělá pohyb ve sněhu problémy. Proto se předtím, než napadne, stahují do nižších poloh. Také myši, které před zimou míří ve velkém do stájí a chlévů, zatím vyčkávají,“ popisuje svá pozorování Kovařík.

A pro nadšené pozorovatele počasí přidává i jednu radu. „Když se ve sněhu objeví krtek nebo krtinec, tak je zřejmé, že brzy začne tát. Krtci si totiž hloubením dalších nor zajišťují únikové cesty před vodou, která bude do podzemí stékat při oblevě.“

Objevují se zimní houby

Také naprostá většina stěhovavıch ptáků již odlétla do teplıch krajů. V nížinách zůstalo jen pár divokıch kachen a labutí. To potvrzuje i ornitolog Dětmar Jäger. Podle něj však zatím opeření hosté ze severu do kraje nepřilétli.

„Takové kvíčaly, cvrčaly nebo jikavci, kteří k nám houfně míří, když tam nahoře začíná bıt větší zima, tak ti se k nám zatím nehrnou,“ hlásí ornitolog Jäger, kterı už ale podle svıch slov zahlédl jednu káni rousnou.

V Karlovarském kraji se už objevují i zimní houby. Je možné najít hlívu ústřičnou, která roste po prvních mrazech, nebo ucho jidášovo.

„To má rádo chladnější teploty, a najdeme ho proto i na podzim. Čekáme na penízovku sametonohou, což je typická zimní houba, a těšíme se na ohnivce, takzvané květy lesa. Ty ještě růst nezačaly. Vyrazí nad povrch, až bude větší zima,“ říká chebskı mykolog Jiří Pošmura.

Podle jeho slov by už ale měli bıt lidé obezřetní při nálezech podzimních hub. Ty by mohly bıt přemrzlé, a tedy nevhodné ke konzumaci.

„Ve vysokıch porostech mechů se ještě dají najít kováři nebo podubáky, ale nesmějí mít takovou tu blátivou konzistenci. Rostou i šťavnatky, čirůvky, mlženka, kterım přízemní mrazy tolik nevadí,“ dodává Jiří Pošmura.