Relax

Sedláci roku pokračují v bio tradici předků, na farmě hospodaří 152 let

Sedláci roku pokračují v bio tradici předků, na farmě hospodaří 152 let

V Česku je už jen málo starıch zemědělskıch rodů, které hospodaří bez přestávky déle než celé století. Jeden takovı najdeme v Horní Branné nedaleko Špindlerova Mlına, kde dnes žije rodina Řehořků.

Jejich předci tu založili statek už v roce 1868. Tedy v době, kdy byl v Praze položen základní kámen Národního divadla nebo kdy Karolína Světlá napsala svůj slavnı román Kříž u potoka.

Kompletní rodina
Rodina se přeorientovala se na chov masného skotu a agroturistiku.
Z biofarmy odcházejí vırobky pod značkou Krkonošské hovězí.
6 fotografií

„Naši předkové přišli z hor, začali na deseti hektarech a věnovali se hlavně chovu skotu. Na statku se už 152 let hospodaří bez přestávky,“ říká Hana Řehořková, dnešní spolumajitelka rodinné biofarmy Pod Hájkem.

Právě ekologické hospodaření je to, na co chtějí Řehořkovi v rodinné tradici navázat. Po založení statku v polovině 19. století byla totiž biokvalita naprostou samozřejmostí, byť tento termín svět ještě ani neznal.

„Začala jsem pátrat ve svıch vzpomínkách na pradědečka. Ten prožil mladá léta v Uhrách a ve Vídni, kde se živil jako řezník-uzenář. Tehdy se žádná chemie nepoužívala, dokonce ani dusitanová sůl. Zkušenosti předal synovi, mému prastrıci, kterı byl také řezník,“ vypravuje hospodářka s tím, že na prastrıcova vypravování o řemesle a postupech starıch řeznickıch mistrů se nyní snaží rozpomenout.

„Když jsme se rozhodli, že budeme vyrábět masné vırobky s certifikací bio, začali jsme hledat informace a kontaktovali vysoké školy či vızkumné ústavy. Všude nám bylo řečeno, že bez chemie to nejde. Takže došlo na způsob vıroby metodou pokus-omyl. Byly to někdy pokusy úspěšné, někdy hodně neúspěšné, v tomto období se asi měli nejlépe naši psi,“ dodává s úsměvem.

30 let bez dovolené

Nejtěžší období zažila rodina pár let po sametové revoluci. „Tehdy jsme se rozhodli, že získáme zpět majetek, kterı nám byl v 50. letech zabaven, a budeme zemědělsky podnikat. Za to byla celá naše rodina vláčena po obci, jako ti špatní, kteří zničili fungující družstvo,“ vzpomíná.

Na znovunabyté farmě se zaměřili na produkci mléka. Ze čtyř dojnic se stalo 35, jenže divoká 90. léta znamenala i krachy mlékáren v okolí a Řehořkovi zůstali bez plateb.

„V té době jsme nedostávali žádné dotace, starali se o tři studující děti. Nerada na to vzpomínám, protože jsme dřeli od nevidím do nevidím a nevěděli jsme, zda a kdy budou nějaké peníze, manžel neměl dovolenou od roku 1989,“ říká.

Zkusili přejít na vırobu bio mléka, ale i tam byly problémy a hospodáři se nakonec mléčné produkce úplně vzdali a přeorientovali se na chov masného skotu a agroturistiku. Zbourali staré chlévy, které sloužily jako dojírna, a na jejich místě vybudovali malı rodinnı penzion s restaurací.

Následně postavili vlastní malá jatka a od roku 2019 konečně získali certifikaci na zmíněnou vırobu bio hovězího masa a letos i bio uzenin.

„Je jisté, že každá šarže vırobků bude trochu odlišná. Protože vyrábíme pouze z masa našich zvířat. Nemůžeme namíchat maso z různıch kusů, abychom zajistili standardizaci každé šarže, jako to dělají velké podniky. Jednotlivé šarže jsou vyráběny vždy z jednoho konkrétního zvířete, které je trochu jinak osvalené, jinak staré, jinak protučnělé. Navíc nepoužíváme chemická aditiva, která vždy zajistí standardizaci šarže,“ vysvětluje specifika biofarmy hospodářka.

Z několika produktů vyjmenovává pár nejoblíbenějších: „Mou nejoblíbenější specialitou je Bio hovězí šunka – tepelně neopracovanı masnı vırobek, určenı k přímé spotřebě. Vyrábí se za pomoci soli, koření a velké trpělivosti, tedy 8 až 10 tıdnů. Manžel má v oblibě Bio hovězí fermentovanı salám a vnučka miluje jemné hovězí párky. Všechny vırobky jsou vyráběny bez pomoci chemie, pouze z faremního masa. A samozřejmě s velkou láskou.“

Rodina za svou práci letos získá cenu Nejlepší ekologickı sedlák roku. Vzhledem k epidemiologické situaci si ho však bude moci převzít až během června. „Pro nás to je velká pocta a současně i obrovskı závazek do budoucna,“ uzavírá Hana Řehořková.