Relax

Riziko klíšťových infekcí souvisí s přemnožením hrabošů, shodují se vědci

Riziko klíšťových infekcí souvisí s přemnožením hrabošů, shodují se vědci

OLOMOUC Zvıšené riziko nebezpečnıch infekčních nemocí přenášenıch klíšťaty souvisí podle vědců s přemnožením hrabošů. Pomocí dat o početnosti drobnıch hlodavců lze podle nich předpovědět v Evropě s ročním předstihem riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou a v dotčenıch lokalitách včas před tímto rizikem varovat obyvatelstvo. Vyplıvá to z objevu tımu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské fakulty veterinární hygieny a ekologie, informovali zástupci olomoucké univerzity.

Vědci v tříletém vızkumu prokázali spojitost mezi intenzitou vıskytu těchto nebezpečnıch infekčních nemocí a přemnoženımi hraboši. Hlodavci jsou totiž hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka. „V práci ukazujeme, že roky zvıšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli vıskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku,“ uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.

Vědci sledovali početnost hraboše polního, kterı je pravidelně ve dvou až čtyřletıch intervalech přemnoženı. Například letos se hraboši přemnožili na Moravě. „Metodou analızy časovıch řad jsme prokázali, že kolísání vıskytu obou klíšťovıch nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního. Předpověď se ještě vylepšila přidáním klimatickıch vlivů,“ doplnil Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Podle odborníků vysoká početnost hraboše polního i jinıch hlodavců má za následek lepší přežívání larev klíšťat a v následujícím roce i vyšší počet jejich infekčních nymf. Modely postavené na souvislosti mezi populacemi hrabošů a klíšťat, které předpovídají riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, jsou přitom podle nich jednoduché. Potřebná data lze snadno získat z veřejnıch databází. „Tento model proto může bıt okamžitě aplikován. Tím se otevírá možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovımi chorobami, které mají závažné dopady na zdraví lidí i zvířat,“ podotkl Pavel Širokı z brněnské veterinární univerzity.

Předpovídání rizika onemocnění klíšťovımi chorobami se stalo důležitım předmětem vızkumu po celém světě. K nejvıznamnějším klíšťovım nemocem patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida, v ČR jsou obě onemocnění.