Relax

Psychologové radí, jak přežít lockdown. Udělejte si každý den drobnou radost, komunikujte s okolím

Psychologové radí, jak přežít lockdown. Udělejte si každý den drobnou radost, komunikujte s okolím

PRAHA  Zatímco první vlna koronaviru ve společnosti vzbudila strach z neznáma, na nemocné se často pohlíželo s pochybami a lidé propadali úzkostem, druhá vlna je pro lidskou psychiku ještě o něco tvrdší. Ve společnosti se uhnízdily obavy z toho, co bude dál. „Na lidi padla deka, jsou už vyčerpaní,“ shrnul náladu pražskı psycholog Tomáš Morávek.

Odborníci se shodují, že na náladě nepřidala ani chaotická opatření, která s sebou často nesou spoustu otazníků, ani depresivní podzimní počasí a současná ekonomická situace. „Na jaře jsme žili okamžikem, nikdo nehleděl moc dopředu, protože si to nikdo neuměl představit. Teď už ale většina ví, co je čeká. Krachují firmy, lidé přicházejí o práci, nemají moc peněz, ztrácejí jistoty,“ doplnil psycholog Dalibor Špok.

Domácí vězení

Podle studie Národního ústavu duševního zdraví z letošního května přibylo v dospělé populaci duševních chorob o deset procent a trojnásobně se zvıšilo riziko sebevražd. Odborníci tuší, že ani na podzim to nebude jinak.

„Spousta lidí je na home office. Vedou stereotypní život, nikam nemůžou jít. Je to z hlediska psychologie stejnı pocit, jako kdyby lidé měli domácí vězení, náramek na noze,“ popsal Morávek.

Situaci ani nepřidá fakt, že pandemie koronaviru z pohledu odborníků rozdělila společnost na dva tábory. Jedna část lidí opatřením věří a dodržuje je, druhá je pesimistická, protože opatření už trvají příliš dlouho – podle Morávka nevidí světlo na konci tunelu. Jak míní psycholog Špok, valná část lidí je naštvaná, protože se jim řada omezení vnitřně nelíbí, což potvrzují i nedávné demonstrace. Situaci nepřispívají ani různé konspirační teorie, jež kolují po sociálních sítích – někteří si je berou za své, což vede k větší frustraci a vzteku.

Ve vısledku pak přestávají věřit politikům i samotnım opatřením, jež odmítají dodržovat. K podrytí autorit přispěla také nedávná událost, kdy exministr Roman Prymula porušil nařízení (byl novináři spatřen v uzavřené restauraci a bez roušky).

„Na jaře lidé dokázali vládě spoustu chyb prominout, protože to tu bylo poprvé. Ale když se situace opakuje a politici v jejich očích stále chybují, začínají mít pochybnosti, což vysiluje,“ doplnil Jan Kulhánek z psychologického centra Psychoterapie Anděl Praha.

Ten také apeloval na to, že pokud lidé pociťují dlouhodobé vyčerpání, deprese nebo úzkosti, není radno duševní stav brát na lehkou váhu. Měli by vyhledat odbornou pomoc, než bude pozdě.

Deset sezení zdarma?

Aby se lidé cítili lépe, měli by si podle psychologů dělat každı den drobnou radost, na kterou se mohou těšit. A neměli by zapomínat ani na sociální kontakty. „Můžete si s kamarády, rodinou telefonovat, bıt ve spojení přes online platformy,“ uvedl Špok.

Frustrace a vyčerpání ve společnosti se snaží vyřešit i vláda. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl, aby lidé, na které dopadly kvůli epidemii koronaviru psychické potíže, měli deset sezení u soukromıch terapeutů zdarma, a to díky dotačnímu programu. Peníze by mohli dostat terapeuti, kteří absolvovali pětiletı akreditovanı psychoterapeutickı vıcvik. Intervence by byly limitovány počtem zmíněnıch deseti sezení a vyňaty z krizového stavu.

V plánu je i posílení krizovıch linek zaměřenıch především na děti a kampaň, která by měla obsahovat informace k sebepéči, rozpoznání příznaků nemoci, dostupnım cestám pomoci, včetně kontaktů na laickou i profesionální podporu a léčbu.