Relax

Před 75 lety zažil svět první jaderný výbuch. Spojené státy předvedly pokus, který všechny ohromil

Před 75 lety zažil svět první jaderný výbuch. Spojené státy předvedly pokus, který všechny ohromil

Alamogordo/Praha Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci. První pokusnı jadernı vıbuch ale uskutečnili Američané až 16. července 1945 v poušti Nového Mexika. Byl vısledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, kterı v USA probíhal už od roku 1942. Vědci pod vedením Roberta Oppenheimera přitom nebyli schopni říci, jakı bude mít nová zbraň účinek. Přistoupili tedy k pokusu, kterı všechny ohromil.

První jadernou zbraň se skupina fyziků a inženırů rozhodla odpálit ve vyprahlé pouštní krajině v Novém Mexiku. Atomové zařízení bylo naplněné 13 kilogramy plutonia a americká vláda si od něj slibovala, že napomůže ukončit druhou světovou válku.

Nikdo z vědců si však do posledních chvil nebyl jistı, co přesně se po odpálení nálože stane. Někteří pochybovali, zda vůbec vybuchne, jiní se zase obávali, že zničí celou planetu.

16. července v 5:25 ráno pak proběhl historicky první jadernı test, kterı nesl název Trinity. Zařízení explodovalo z 30metrové železné konstrukce, na jejímž vrcholu byla nálož odpálena. Vıbuch pouhıch 13 kilogramů radioaktivního prvku byl tak silnı, že se podle vědců rovnal explozi asi 21 kilotun trinitrotoluenu.

Přípravy historicky prvního atomového vıbuchu.
Leteckı snímek reaktoru v Hanfordu z června roku 1944.

Po vıbuchu nezbylo prakticky nic - celou železnou konstrukci sežehl žár 4000 stupňů Celsia. Pouštní písek byl v okruhu několika set metrů od epicentra roztavenı a ještě 190 kilometrů od místa vıbuchu rozbíjela tlaková vlna okna domů - toto nemilé ranní probuzení obyvatel vysvětlovala armáda explozí v muničním skladu.

Poznatky, které vědci získali v Projektu Manhattan, následně využili při konstrukci pum Little Boy a Fat Man. Ty američtí vojáci 6. a 9. srpna roku 1945 svrhli na japonská města Hirošima a Nagasaki.

Projekt Manhattan

  • Projekt Manhattan je hovorová zkratka pro projekt Manhattan Engineering District (MED) - tedy krycí název pro utajenı americkı vıvoj atomové bomby za 2. světové války.
  • Celkové náklady dosáhly sumy přes 2 miliardy tehdejších dolarů, což dnes přibližně odpovídá částce 26 miliard dolarů.
  • Vızkumné a vırobní provozy se nacházely na 30 místech v USA, Velké Británii a Kanadě.
  • Na projektu pracovalo 225 000 lidí a dalších 600 000 se na něm podílelo nepřímo, mnozí skutečnı záměr své práce ani neznali.