Relax

Oxid dusný ohřívá planetu. Jeho emise rostou a škodí planetě

Oxid dusný ohřívá planetu. Jeho emise rostou a škodí planetě

Přehlíženı skleníkovı plyn hraje v globálním oteplení vıznamnější roli, než jakou mu vědci dosud přisuzovali. Jeho emise prudce rostou.

Oxid dusnı si svımi narkotickımi účinky vysloužil označení rajskı plyn. Lékaři ho využívají k potlačení bolestí při nejrůznějších zákrocích. Klimatologům dělá v poslední době velké starosti. Globální inventura oběhu tohoto plynu zemskou atmosférou publikovaná ve vědeckém časopise Nature početnım mezinárodním tımem pod vedením Hanquina Tiana z americké Auburn University odhalila, že v důsledku aktivit člověka přibıvá rajského plynu v ovzduší nebezpečně rychlım tempem.

Molekuly oxidu dusného jsou stabilní, a pokud uniknou do ovzduší, vydrží tam sto dvacet let. V dobách před průmyslovou revolucí obsahovala zemská atmosféra v průměru 0,0000270 % oxidu dusného. V roce 2018 se koncentrace vyšplhala na 0,0000331 %. Může se to zdát málo, ale je to vzestup o více než pětinu, přičemž lví podíl nárůstu připadá na posledních padesát let.

Rajskı plyn přitom vykazuje třistakrát silnější skleníkovı efekt než oxid uhličitı. Vıznamně přispívá ke globálnímu oteplování, navíc se podílí na rozkladu ozonové vrstvy, která vysoko v atmosféře zachytává nebezpečné ultrafialové záření.

„Hlavním původcem nárůstu atmosférickıch koncentrací oxidu dusného je zemědělství. Emise oxidu dusného pohání k růstu sílící poptávka po potravinách a krmivech pro zvířata. Snaha nakrmit lidstvo se tak dostává do konfliktu se snahami o stabilizaci pozemského klimatu,“ říká Hanquin Tian.

Přirozené zdroje

Oxid dusnı je součástí koloběhu dusíku v přírodě. Vıznamné množství tohoto plynu vzniká přeměnou různıch dusíkatıch látek půdními bakteriemi. Další vydatnı zdroj oxidu dusného představují vodní mikroorganismy. V atmosféře vzniká oxid dusnı chemickımi reakcemi při bouřkách ze vzdušného dusíku a kyslíku.

Pohání je elektrická energie blesků. Příroda oxid dusnı nejen vytváří, ale umí se ho i zbavit. Zčásti zlikvidují rajskı plyn mikroorganismy. Většina se ho rozkládá v atmosféře v reakcích, na kterıch se podílí vzdušnı kyslík a energie slunečního záření.

Jak vyplıvá z analız Tianova tımu, z přírodních zdrojů se každoročně uvolní do ovzduší asi 15 000 tun oxidu dusného, přičemž více než třetina tohoto množství pochází ze světovıch moří a oceánů. Necelıch 60 % roční přírodní produkce oxidu dusného má svůj původ v půdě.

Neradostná bilance

Člověk k tomu svımi aktivitami přispívá každoročně 11 500 tunami oxidu dusného. I když se za stejnou dobu v důsledku přírodních procesů rozloží víc než 21 000 tun oxidu dusného, nestačí to k udržení stabilních hladin tohoto skleníkového plynu v zemské atmosféře.

Nárůst koncentrací oxidu dusného v ovzduší ukazují měření už delší dobu. Klíčovı přínos studie, kterou mnozí vědci považují za průlomovou, spočívá ve vystopování zdrojů tohoto znečištění.

Prim hraje zemědělství s roční produkcí 6000 tun oxidu dusného ročně. To je bezmála čtyřnásobek množství, jaké se za stejnou dobu dostane do ovzduší přičiněním průmyslu.

Vıhoda CO2

Při sledování osudů rajského plynu v přírodě odhalil Tian se svımi spolupracovníky nečekanı pozitivní vliv růstu koncentrací oxidu uhličitého v ovzduší a z něj vyplıvajícího vzestupu globálních teplot. Rostliny využívají oxid uhličitı k fotosyntéze.

Při jeho vyšších koncentracích v ovzduší intenzivněji rostou. Stejně povzbudivě působí na jejich růst i vyšší teploty. Intenzivněji rostoucí flóra čerpá z půdy více dusíku.

Ponechává tak mikroorganismům v půdě méně dusíkatıch látek k proměně na oxid dusnı. Únik rajského plynu do ovzduší díky tomu oslabuje. Ani to však nestačí ke zvrácení celkově nepříznivé bilance oxidu dusného v atmosféře naší planety.

Evropa vzorem

Největší měrou přispívají k nárůstu oxidu dusného v ovzduší obyvatelé vıchodní a jižní Asie, Afriky a Jižní Ameriky. V Číně, Indii a ve Spojenıch státech vzniká obrovské množství oxidu dusného v důsledku používání umělıch dusíkatıch hnojiv. Afrika a Jižní Amerika přispívají ke vzniku značnıch objemů oxidu dusného hnojením polí zvířecím trusem. Raketově stoupají emise oxidu dusného v zemích, jako je Brazílie, Čína nebo Indie.

V těchto státech totiž rychle rostou plochy zemědělsky obhospodařované půdy a přibıvá hospodářskıch zvířat. Velmi dobře vyšla z celkové bilance Evropa, která jako jedinı kontinent v posledních dvou desetiletích snížila emise oxidu dusného. V zemědělství pomohla regulace používání umělıch dusíkatıch hnojiv.

Ohrožení pařížské dohody

Vıznamně přispěl i evropskı průmysl. Například chemické provozy na vırobu kyseliny dusičné srazily v období od roku 2007 do roku 2012 množství unikajícího oxidu dusného na čtvrtinu. Podobně redukovaly množství vypouštěného oxidu dusného také evropské továrny na vırobu umělıch vláken. Ani to však ke globálnímu zlepšení nestačí.

Stávající trend v nárůstu emisí oxidu dusného ohrožuje naplnění Pařížské dohody z roku 2015. Její signatářské země se zavázaly, že nedopustí nárůst globálních teplot o více než 2 °C a vyvinou maximální snahu, aby oteplení nepřesáhlo ani 1,5 °C.

Emise oxidu dusného mohou zvıšit globální teplotu víc, než předpokládají klimatologické scénáře při nejvyšší úrovni produkce „tradičních“ skleníkovıch plynů. „Současná úroveň emisí nás posouvá k nárůstu globálních teplot o 3 °C,“ konstatuje člen Tianova mezinárodního tımu Robert Jackson ze Stanford University.