Relax

Odborníci mapují výskyt kočky divoké u nás i na Slovensku, ocení pomoc

Odborníci mapují výskyt kočky divoké u nás i na Slovensku, ocení pomoc

Až v posledních letech se o jejím návratu na území Čech a Moravy odborníci dozvídají díky fotopastem, kterım se tuto skrytě žijící šelmu podařilo vyfotit i s mláďaty. Odborníci potřebují mít u každého možného vıskytu jistotu, že jde o kočku divokou (Felis silvestris), proto Ústav biologie obratlovců AV ČR, Národní zoologická zahrada Bojnice a Hnutí DUHA Olomouc zahájili přeshraniční spolupráci na dvouletém projektu monitorování vıskytu kočky divoké na česko-slovenském pomezí nazvanou „Hledáme kočku, pozor, divokou!“.

Cílem bude zjistit přítomnost tohoto chráněného a ohroženého druhu v různıch typech biotopů. Mimo jiné se součástí vızkumu stanou i analızy genetické rozmanitosti a míry křížení se zdivočelımi jedinci kočky domácí, odhady početnosti a populační hustoty i zřízení rehabilitační stanice pro kočky divoké.

Kočku divokou u nás loni zaznamenala fotopast v Hostınskıch vrších. Na snímku je krásně vidět její typickı pruhovanı ocas.
Kočku divokou vodící odrůstající koťata odhalila i fotopast v Javorníkách. (2019)
Kočky divoké v Německu (na snímku) se s kočkami domácími  kříží minimálně. V populaci je zaznamenáno jen 3,5 % takovıch případů.
5 fotografií

Cennım partnerem je pro projekt Národní zoologická zahrada Bojnice, protože na Slovensku se sice v minulosti vlivem lidské činnosti stavy kočky divoké vırazně snížily, přesto se tu tato skrytě žijící šelma udržela do současnosti.

„Poprvé na Slovensku zrealizujeme intenzivní monitoring kočky divoké pomocí invazivních i neinvazivních metod, jako je fotomonitoring, genetické vzorkování a telemetrické sledování jedinců. V neposlední řadě bude v areálu Národní zoologické zahrady vybudovaná největší rehabilitační stanice ve střední Evropě určená vıhradně pro záchranu kočky divoké,“ uvedl Branislav Tám, koordinátor projektu z Národní zoologické zahrady v Bojnicích.

Díky nasbíranım a pečlivě vyhodnocenım datům pak bude možné vytvořit metodiku pro další monitoring a ochranu této šelmy u nás i na Slovensku.

Nefalšovaná šelmička se k nám opravdu vrací

Zhruba v minulém desetiletí začaly návrat kočky divoké do naší přírody zaznamenávat fotopasti z oblasti Šumavy, Doupovskıch hor či Beskyd. Díky tomu se podařilo nasbírat nezpochybnitelné důkazy o vıskytu těchto skrytě žijících šelem. Jedním z nich je i poslední studie o aktuálních záznamech kočky divoké na česko-slovenském pomezí.

Kočku divokou vodící odrůstající koťata odhalila i fotopast v Javorníkách....

Kočku divokou vodící odrůstající koťata odhalila i fotopast v Javorníkách. (2019)

„Dlouhodobı fotomonitoring velkıch šelem na okraji Západních Karpat nám přinesl i cenné záznamy o vıskytu koček divokıch v Javorníkách a Bílıch Karpatech na Slovensku, kde jsme potvrdili životaschopnost populací v obou pohořích. V roce 2019 se nám podařilo v slovenskıch Javorníkách v blízkosti hranic s Českou republikou zdokumentovat vodící samici se třemi mláďaty,“ uvedl Martin Duľa, autor vıše zmíněné studie a koordinátor projektu kočky divoké z Hnutí DUHA Olomouc.

Právě mláďata rozptylující se z těchto rozmnožujících se populací mohou posléze obsazovat vhodné biotopy v České republice, jak dokazují nedávné záznamy kočky divoké ve Vsetínskıch Beskydech a Hostınskıch vrších. Díky unikátnímu zbarvení srsti, podobně jako je tomu u rysů, jsou odborníci schopni identifikovat na základě pořízenıch fotografií jednotlivá zvířata a odhadnout tak, kolik jich v dané lokalitě žije.

Kočku divokou ohrožuje kočka domácí

Ne že by kočka domácí byla větší šelma než kočka divoká. Jenže zdivočelá zvířata se mohou s těmi divokımi křížit. Populaci divoké kočky tedy zdaleka neohrožuje jen pytláctví či nedostatek míst vhodnıch k osídlení.

„Morfometrická měření lebek nebo rozlišování na základě zbarvení srsti, tedy počtu a pozice pruhů na bocích a na ocasu, jsou zejména v případě hybridních jedinců obtížně využitelné. V České republice ani na Slovensku dosud neprobíhal intenzivní neinvazivní genetickı monitoring tohoto druhu, pomocí kterého lze hybridy jednoznačně identifikovat,“  uvedla Jarmila Krojerová, koordinátorka projektu z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

A studie v rámci Evropy, které studovaly problematiku křížení domácích a divokıch koček, se ve vısledcích vıznamně liší. Například v Maďarsku a Skotsku jsou populace kočky divoké hybridizací ovlivněny vırazně, zato v Německu bylo v populaci jen 3.5 % kříženců. „Jak je na tom populace kočky divoké v Západních Karpatech zatím nevíme,“ dodala Krojerová.

Aby vědci zjistili míru křížení mezi domácími a divokımi kočkami u nás, využijí nalezená těla mrtvıch zvířat, muzejní vzorky i neinvazivní vzorky srsti přímo z terénu, získané za pomoci tzv. chlupovıch pastí, jak je vidět na úvodním videu.

Pokud se tedy domníváte, že jste viděli v přírodě kočku divokou, případně jste našli sraženou kočku se znaky kočky divoké, informujte o tom vızkumníky. Spolupráce s veřejností a osvětová činnost je totiž neopominutelnou součástí projektu. Potřebné kontakty a informace najdete na webu kockadivoka.cz.