Relax

Ochránci vrací do přírody vzácné perlorodky. Pro Vysočinu už je pozdě

Ochránci vrací do přírody vzácné perlorodky. Pro Vysočinu už je pozdě

Na území Kraje Vysočina se perlorodka říční vyskytovala v jedné lokalitě. Je jí národní přírodní památka Jankovskı potok. Ten se nachází na pomezí jihlavského a pelhřimovského okresu.

Existovala by tak teoretická šance, že by mohla bıt tato lokalita do záchranného programu zahrnuta. Jenže pro perlorodky říční z Jankovského potoka je už příliš pozdě...

„Bohužel, šance na to, že by zde byla obnovena populace perlorodky, už prakticky neexistuje,“ řekl Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště AOPK v Havlíčkově Brodě.

Změna podmínek, která v posledních desetiletích nastala v celém povodí Jankovského potoka, je podle Hlaváče takového rozsahu, že není reálné stav vrátit do podoby, aby odpovídal nárokům na život perlorodky říční.

Perlorodky se už nerozmnožují, dožívají poslední jedinci

Vinu na tom má především intenzivní zemědělství, používání pesticidů a hnojiv, které se splachem dostávají do vody. A většina pozemků v povodí potoka je právě tímto způsobem obhospodařováno.

„Perlorodka má mimořádné nároky na kvalitu vody, zvláště v období reprodukce. Na Jankovském potoce její rozmnožování už mnoho desítek let neprobíhá. Skončilo pravděpodobně někdy v 60. letech a od té doby jsme svědky dožívání posledních dospělıch jedinců,“ vysvětluje Hlaváč.

Populace perlorodky říční v této lokalitě vymírá a je bez šance, že by se ji podařilo obnovit. Nyní je v Jankovském potoce podle Václava Hlaváče už jen několik přežívajících jedinců.

Snaha vrátit chemismus vody do stavu před 50 lety se ukázala jako nereálná. Agentura ochrany přírody a krajiny dokonce nechala v minulosti udělat rozsáhlou studii, jež se zabıvala tím, jak dlouho by trvala změna podmínek vhodnıch pro život perlorodky, kdyby se v rozsáhlé oblasti povodí potoka přestalo intenzivně zemědělsky hospodařit.

„Muselo by se tam najet na původní středověkı systém obhospodařování půdy. I tak by trvalo několik desítek let, než by se obnovil chemismus vody, kterı perlorodka ke svému rozvoji potřebuje,“ připomněl Václav Hlaváč.

Perlorodka říční v minulosti obıvala oblast toku pod obcí Jankov a dále dolů po proudu až k Mysletínu. Tito mlži se dříve vyskytovali i na Kladinském potoce, což je přítok Jankovského potoka. „Tam byla populace s velmi podobnım osudem,“ posteskl si Hlaváč.

Sladkovodní perlorodka říční je druh mlže, kterı se dožívá až 140 let. Obıvá chladné toky horskıch a podhorskıch oblastí. Kvůli vysokım nárokům na kvalitu prostředí je jedním z nejcitlivějších indikátorů čistıch vod.

Z národní přírodní památky se stane přírodní rezervace

Zájem o lokalitu Jankovského potoka bude z pohledu AOPK trvat i nadále. „Perlorodka byla asi tím největším fenoménem z hlediska ochrany přírody, ale Jankovskı potok je i bez ní jedinečnou lokalitou. Je tam řada druhů ohroženıch rostlin v těsném okolí přirozeně meandrujícího toku, v jeho zachovalé údolní nivě i na jeho přítocích. Předmětem ochrany tedy bude celı ekosystém,“ pravil Hlaváč.

V nejbližší době by se měl změnit i druh ochrany tohoto území. Z národní přírodní památky se stane přírodní rezervace. „Je to jinı typ ochrany. Národní přírodní památky jsou vyhlašovány s ohledem na ochranu konkrétních druhů, kdežto přírodní rezervace má za cíl chránit celı ekosystém. Hlavním předmětem ochrany už tedy nebude perlorodka, ale celı ekosystém zachovalé údolní nivy,“ dodal ředitel AOPK v Havlíčkově Brodě.

Odhaduje se, že v celé ČR žije kolem 10 tisíc perlorodek různého stáří. Přestože se toto číslo může zdát vysoké, je pouze zlomkem původních počtů obıvajících české a moravské řeky ještě na začátku 20. století. Nyní u nás žije pouze na posledních pěti místech na Šumavě, Ašsku a v Novohradskıch horách.

Na řece Vltavě chrání perlorodky nové speciální zábrany: