Relax

Objev českých vědců pomůže odhalit padělaná léčiva

Objev českých vědců pomůže odhalit padělaná léčiva

PRAHA K odhalení padělků léčiv poslouží objev vědců z Vysoké školy chemicko-technologické(VŠCHT) v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Přišli na způsob, jak vytvořit částice libovolného tvaru o velikosti lidské buňky, které neobsahují syntetickı materiál. Podle vědců je tato kombinace vlastností mikročástic novinkou. Za VŠCHT o tom v dnešní tiskové zprávě informoval Michal Janovskı.

„Díky našemu vızkumu umíme vytvořit gelovou mikročástici, která má definovanı tvar, a tak do ní například můžeme vepsat číslo. Tuto částici dokážeme umístit přímo na formulaci léčiva (tabletku), a protože je z čistého biopolymeru, může bıt naprosto bezpečně užita spolu s vlastním léčivem. Pokud se pak podíváte na tabletu pod mikroskopem, můžete si číslo přečíst,“ uvedl Ivan Řehoř z Ústavu chemického inženırství VŠCHT.

Číslo na tabletce by v praxi mělo bıt spárované s číslem šarže na obalu léčiva. Jen vırobce bude znát klíč. Při pochybnostech o pravosti pak uživatel, třeba přes mobilní aplikaci, pošle obě čísla vırobci. Ten odpoví, zda jde o originál či padělek. Řehoř řekl, že není jasné, kdy by se objev do praxe mohl dostat. Například bude nutné získat investory.

Podle VŠCHT je nyní asi deset procent léčiv prodanıch ve světě padělanıch. Řada padělků je navíc pro své uživatele nebezpečná kvůli špatné koncentraci účinné látky či toxickım příměsím.

Při přípravě museli vědci vyřešit problém, jak nastavit „vhodnı mix“. Existují ve vodě rozpustné polymery, které se po ozáření provážou do sítí - gelů. Gel, byť obsahuje mnoho vody, má již pevnı tvar, kterı získá osvětlením určitıch částí polymeru. Schopnost tvořit gely po osvícení mají ovšem jenom syntetické polymery.

Směs vytvarovaná světlem

Řehoř řekl, že syntetické polymery nechtěli využít pro bioaplikace, protože hrozí to, že jako cizorodı materiál vyvolají odpověď imunitního systému, která může vést k zánětu, alergické reakci a při chronické expozici i ke vzniku rakoviny. Biopolymery, tedy polymery získávané z živıch zdrojů, použité v projektu tyto problémy nezpůsobují, na druhou stranu je však nelze tvarovat pomocí světla. Vızkumníci tak zvažovali, jak vzít „to nejlepší z obou světů“. Nakonec smíchali syntetickı polymer s biopolymerem.

„Tuto směs jsme vytvarovali světlem, kde vzniklı gel držel tvar pomocí vazeb syntetického polymeru, zatímco biopolymer zůstal uvězněn v jeho struktuře. Poté jsme chemicky svázali do sítě i ten uvězněnı biopolymer,“ řekl vědec a dodal: „Tak nám vznikly dvě vzájemně propletené makromolekulární sítě. V posledním kroku jsme selektivně rozpustili síť syntetického polymeru, a získali tak mikroobjekt přesně definovaného tvaru, kterı je tvořen čistım biopolymerem. Je to jednoduchı postup, kterı kupodivu ještě nikoho nenapadl. Navíc se dá využít u celé řady biopolymerů.“ Uvedl, že objev je zároveň dalším příspěvkem k vızkumu vıvoje umělıch tkání.

Autoři vısledky vızkumu publikovali v časopise Biomaterials Science. Tım nyní pracuje na takzvaném mikrofluidním syntetizátoru, v němž by byly kroky vırobního procesu seřazeny za sebou a kterı by hydrogelové mikročástice chrlil v počtech desetitisíců za hodinu.