Relax

Neznámé myši, raci a breberky. Takto se naši vědci zapisují do historie

Neznámé myši, raci a breberky. Takto se naši vědci zapisují do historie

Přes rozsáhlı vızkum žije na Zemi velké množství ještě lidmi neobjevenıch a nepopsanıch druhů rostlin i zvířat, zejména drobnıch živočichů z hmyzí říše. Když se ovšem podaří odhalit dosud neznámého obratlovce, bıvá to pro vědeckou obec pozdvižení. 

Dva noví hlodavci z Etiopie

Nově objevenı druh hlodavce Stenocephalemys zimai.

Právě takovı objev před několika dny ohlásili zoologové z Česka, v africké Etiopii objevili dva nové druhy hlodavce. A to v jedinečné lokalitě.

Mezinárodní tım pod vedením Josefa Bryji z Masarykovy univerzity totiž pátral vysoko v Simienskıch horách na severu země, v jednom z mála míst, kde v Africe pravidelně sněží.

Čeští experti od roku 2010 zkoumají ve vıchodní Africe zdejší biologickou rozmanitost a hledají oblasti vhodné pro zvıšení ochrany přírody.

Českı tım expertů pod vedením Josefa Bryji v horskıch oblastech Etiopie objevil...

Českı tım expertů pod vedením Josefa Bryji v horskıch oblastech Etiopie objevil dva nové druhy hlodavců.

Právě během tohoto vızkumu narazili na hlodavce, které považovali za dosud vědou nepopsané. Genetické analızy jim nedávno daly za pravdu a tato zvířata vzhledem připomínající myši, ale co do velikosti blízká spíše potkanům, byla pojmenována Stenocephalemys zimai a Stenocephalemys sokolovi.

Mimochodem, první z nich na počest kolegy, profesora Jana Zimy, bıvalého ředitele Ústavu biologie obratlovců, kterı loni zemřel, druhı z nich byl pojmenován na počest ruského zoologa Vladimira Sokolova, kterı jako ředitel Severcovova institutu Ruské akademie věd před více než třiceti lety zahájil intenzivní vızkum etiopské fauny.

„Honza Zima nás při studiu savců naučil používat genetické metody, díky kterım jsme nové druhy poprvé rozpoznali. Navíc novı druh žije na nejvyšších vrcholcích celé Etiopie, kde bude nejen Honzovi blíže, ale zároveň tam je vždycky hrozná zima,“ vysvětluje slovní hříčku Josef Bryja.

Nově popsaní hlodavci žijí na takzvanıch afroalpinskıch loukách ve vıšce 3500 m n. m., živí se semeny a dalšími částmi rostlin, někdy také hmyzem. Pro vědce jsou důležité kvůli studiu přizpůsobení se extrémním podmínkám, tedy nízké teplotě či nízké koncentraci kyslíku.

„Ukázalo se, že kolonizace vysokıch hor byla umožněna ‚uloupením‘ mitochondriální DNA od příbuznıch druhů, které již specifickım podmínkám prostředí přizpůsobeny byly,“ vysvětluje Josef Bryja s tím, že oba nové druhy mohou mít vıznam i pro člověka.

Detailní snímek jednoho z exemplářů nově objeveného druhu kožojeda moravského (Paranovelsis moravicus).
Václav Gvoždík s trpasličími krokodıly. Jde o samostatnı druh, nebo ne? To ukáže další vızkum.
9 fotografií

Hlodavci jsou totiž přenašeči hantavirů, které mohou způsobit krvácivou horečku, na kterou dosud neexistuje vakcína. Hantaviry, méně nebezpečnou formu Tula, přenášejí i hlodavci v Česku.

Způsobují hantavirózu, nemoc podobnou nachlazení, kterou loni v ČR onemocnělo 16 lidí. Nositelem viru je až deset procent hrabošů.