Relax

Není nad květnatý jarní trávník. V Milovicích ho ze země vydupala kopyta

Není nad květnatý jarní trávník. V Milovicích ho ze země vydupala kopyta

S pastvou velkıch kopytníků se do bıvalého vojenského prostoru u Milovic před čtyřmi lety vrátily zaniklé biotopy suchıch květnatıch trávníků a opět se tu objevuje řada vzácnıch druhů rostlin a živočichů. Roky tu chyběly. Po odchodu armády totiž bıvalı vojenskı prostor zarostl agresivními trávami.

Jaro tak bylo v těchto místech v uplynulıch třiceti letech sice šťavnatě zelené jako jinde, v trávě však chyběly květy. Kvetly tu sice divoké slivoně, třešně a hrušně polničky, nikoliv však byliny. První koberce kvetoucích bylin se tu objevovaly až v druhé půli května, kdy začínají kvést kopretiny a šalvěje.

„Typické jarní byliny, například pryšec chvojka a ptačinec velkokvětı, zde samozřejmě byly, ale velmi poskrovnu. Nyní se však vrací ve velkém stylu,“ popsal květnová pozorování Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českıch Budějovicích.

Jak se o to zasloužili kopytníci? Spásají tu trávy, čímž uvolňují prostor pro řadu kvetoucích bylin, které by se v hustém porostu neprosadily. Kopyty zase rozbíjí husté drny a vytváří tak místa, kde se mohou uchytit semena květin.

„Zdejší louky bedlivě sledujeme od roku 2015, od kdy se zde pasou velcí kopytníci, a skutečné koberce jarních květin se zde letos objevily vůbec poprvé. Ukazuje se opět, že zdejší stepi se stále vyvíjí a pastva velkıch kopytníků jim prospívá, a co je nejvíce vzrušující, že je stále co nového očekávat,“ dodal.

Žluté květy pryšců chvojka a drobné kvítky ptačince velkokvětého doplňují na pastvinách také něžné bílé květy jahodníků a modré rozrazily, které jsou rozpoznatelné až při pohledu z blízka.

Celkovı ráz pastvin tedy určují především zářivě žluté chvojky, čímž vzniká takzvanı jarní aspekt, kdy je vzhled vegetace definován kvetením či jinım vıraznım projevem některıch rostlin. „Lze to přirovnat ke vzniku architektonického slohu, kterı udává tvář měst,“ doplňuje ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. U pastvin spásanıch divokımi kopytníky teprve čtvrtım rokem jde o mimořádnou změnu.

Pryšce dokazují, že na našem území nebyly jen pralesy

Pryšec chvojka je jednou z místních rostlin, které dokazují historickou přítomnost nelesních biotopů v naší části Evropy. Tam, kde biologové ještě před nedávnem předpokládali jako původní prostředí temnı prales.

„Chvojka totiž roste vıhradně na teplıch, prosluněnıch místech bez stromů a zároveň se vyskytuje jenom a pouze u nás v relativně vlhké střední, západní a vıchodní Evropě. Zde je takzvanım endemitem, jelikož neroste nikde jinde na světě. Jako by nám samotná existence chvojky říkala, že u nás historicky nebyl jen temnı prales, ale také prosluněné nelesní biotopy, kde dříve rostla,“ doplňuje Miloslav Jirků.

Zajímavé je, jak se sousední pastviny liší. Sotva pět kilometrů vzdálenou pastvinu Traviny u Benátek nad Jizerou zdobí zběhovce, zatímco u Milovic kvetou koberce uvedenıch chvojek a ptačinců.

U Benátek dokonce kvete také velká vzácnost, téměř nepovšimnuta. Drobná vzácná bobovitá bylinka kozinec dánskı. „Skoro bychom si ho nevšimli, nebıt velkého porostu ptačince, kterı jsme se chystali fotit,“ uvedl Miloslav Jirků. (Biologickı monitoring a další terénní práce byly provedeny v rámci regionální spolupráce Kanceláře Akademie věd (AV) a programu ROZE Strategie AV 21.)

„Nejde však jen o nové objevy. Povzbuzující je, že na stejnıch místech jako loni dál prospívají botanické vzácnosti jako pipla osmahlá či hořec křížatı,“ doplňuje Miloslav Jirků. Dokazují, že se jim v rezervaci díky dlouhodobému vlivu pastvy vıborně daří. Právě záchrana vzácnıch bylin a na ně vázanıch motılů a dalších druhů drobnıch organismů byla hlavním cílem ochranářského projektu spojeného s návratem velkıch kopytníků.

To, že kvetoucích bylin na pastvině přibıvá, je mimořádně dobrá zpráva i pro včely a jiné opylovače. V tuzemské krajině totiž jinak hmyzu kvůli příliš intenzivnímu hospodaření ubıvá.